Patrik Rusiňák, Q=8.miesto, R=nedokončil
Príprava na Silverstone sa pre mňa začala až v druhý týždeň, kedže som v ten minulý mal iné povinnosti. Vôbec sa mi nedarilo dostať do tempa, netriafal som apexy a celkovo som bol rozhodený po prechode späť na rF1. Preto musím poďakovať bývalému tímovému kolegovi Tomášovi Pošefkovi, potrénoval somnou a pomohol mi sa dostať späť do tempa. Potom som v priebehu celého týždňa usilovne trénoval a myslím že som bol na suché preteky veľmi dobre pripravený, pomýšľal som na dotiahnutie sa za "ufónov". Pred pretekmi ma takmer zamrazilo, keď som zistil že bude pršať. Napriek tomu som na vode neodjazdil ani jediné kolo, sústredil som sa na dianie pred dažďom.

V Q1 sa mi nedarilo zajazdiť optimálne kolo, len tesne s odretými ušami som sa dostal do Q2 a tak som nechal Martina Slezara zamnou. Do Q2 som natankoval 6 litrov, čiže som všetko vsadil na 1 kolo, no to som nedokončil po chybách. Rýchlo som sa vrátil ku mechanikom, obul čerstvé gumy, dotankoval a 8 sekúnd pred koncom som začal svoje merané kolo. Nakoniec som bol celkom spokojný s 8. miestom, aj keď som za Jáchymom zaostal len o 2 stotinky.

Do pretekov po reštarte som nastúpil asi ako jediný s mediumkami, čo som mal využiť, no nedarilo sa mi to. Išiel som B3, flatout, no súboje ma zdržovali. Aj tak som sa dokázal dostať na 6. miesto pred Maťa Bruňanského, no potom som gumy tak prehrial, že som po 9 kolách musel zájsť po nové, opäť media. Za mechanikmi som sa ale nejak veľmi ponáhľal a tak som im o kolo neskôr bol ešte zamávať do boxovej uličky, keď som si za svoju rýchlosť vyslúžil trest Drive Through. Potom som išiel znovu flatout, tešil som sa na súboje s jazdcami predomnou. O pár kôl neskôr začalo pršať a tak som si obul rovno wety, kedže som očakával monzun. Ďalšia chybka, ľudia na interoch boli rýchlejší. Tak som rozmýšľal čo spraviť s mojim 11.miestom, ktoré bolo pre mňa nepriateľné, vyhliadnute som mal 8. A tak Paťko opäť, už asi stý krát zariskoval a zobral si na mokrú trať slicky. Bol som na nich rýchly, dokonca som sa od tímu dostal info že som na úrovni vedúcich jazdcov a tak som pokračoval v svojom snažení. Ale to by som nebol ja, keby mi neušiel zadok na mokrej časti, a tak som sa došmýkal až do bariéry, ktorá mi ukradla z môjho Haasu predné koleso. Motor zhasol, kaput...

Ďalšie z tých pretekov, na ktoré budem chcieť čo najrýchlejšie zabudnúť, znova som sa utvrdil v tom, že som nepoučiteľný magor a opäť raz som tam dal suché... Nevadí, ideme ďalej, zamrzí to, no risk nie vždy znamená zisk (u mňa nikdy).

Petr Řehák, Q=20.miesto, R=11.miesto
Hoši zdravím z Anglie, Patrik poslal set a mohlo se testit. Na suchu to bylo v pohodě, ale jen co začalo pršet, tak to byla zkouška nervů. Qualdu jsem odjel a na prvního jsem ztrácel dvě sekundy. Abych Vám to přiblížil podrobněji, tak jsem uzavíral konec startovního pole. Strategie byla u mě jasná. Vydržet na pneu hard než začne pršet. Láďa Stříšovský, že nám bude během závodu nápomocen na kontrolu dat. Na startu jsem si neměl co dokazovat, tak jsem se nikde nehrnul, protože přede mnou byli všichni favoriti. Během závodu přišly situace, že jsem si začal troufat i na souboje se soupeři a dařilo se. Postupně jsem se dostal až na jedenácté místo. V šestnáctém kole začalo pršet a pneu jsem zvolil wet. Déšť ustál, ale trať byla pořád mokrá. Výměna pneu však byla nutná. Nějak jsem špatně počítal kola do cíle a hlásím, že jedu pro pneu hard. Láďa na to zareagoval a ve vysílačce mě opravil. Do cíle zbývá 12 kol a pneu medium musí stačit. Trať byla pořád mokrá a dělal jsem chyby. Milan K. na softech mě dojel a hned předjel. Snažil jsem se pozici vzít zpět, ale měl jsem strach at něco nevymastím. Na to nás dojel Tomáš P. Poslední kolo, poslední sektor, předposlední zatáčka Milan najížděl defensivně mimo ideální stopu. Viděl jsem poslední šanci na předjetí vnější stranou přes obrubník. Manévr byl dobrý, ale mokrá trat vzala za své, že jsme všichni tři dostali synchronizovaný smyk. Takže pro diváky na závěr taková malá vsuvku. Do cíle jsme pak jen dojeli na stejné pozici. Dáme menší pauzu a zamíříme na Hockenheimring kde se uvidíme, zatím ahoj Petr

Tréning bol v poriadku, rýchlosť bola fájn, i keď na tých najlepších som niečo málo strácal. Auto však bolo dobre vybalansované už od prvých kôl testu, takže som si trúfal na dobrý výsledok.

V Q1 som zašiel svoje osobné maximum, takže nič iné ako spokojnosť. Tušil som, že v Q2 to kolo pod tlakom nezopakujem, stratil som cca 2 desatinky čo stačilo na tretie miesto, čo ale bola celkom slušná východisková pozícia do štartu.

Pri pohľade na predpoveď počasia som sa až do poslednej možnej chvíľe rozhodoval medzi taktikou 2 mid alebo 1 hard. Chcel som isť celý čas na B3 a nevedel som, či mi pri tej jazde hardy vydržia 18 kôl, kedy podľa mojich výpočtov malo začať pršať. Bál som sa však SC fáze na začiatku pretekov, ktorá by zmazala moju výhodu midov a tak som sa rozhodol pre hardy. V podstate sa tak rozhodli takmer všetci, takže som stavil na istotu.

Štart bol celkom vydarený, mohol som útočiť na druhé miesto Maťa Bruňanského, ale v T1 som mal nevýhodnejšiu pozíciu a tak som musel vyčkať. Maťo však hneď v T3 spravil menšiu chybu na brzdách a dostal som sa poľahky pred neho. Pred Maťa sa dostal aj Maroš Hrušovský, čo ma dosť upokojilo, pretože som vedel, že som od neho o niečo málo rýchlejší. Mohol som tak vypnúť späťáky, FPS stúpli a užíval som si jazdu. Batuhan išiel najmä prvé kolá veľmi rýchlo, takže ma ani nebrzdil a vytvorili sme si pohodlný náskok pred ostatnými.

Po niekoľkých kolách však akoby Batuhanovi odchádzali pneumatiky, dokázal som sa ho celkom držať aj na B1, občas som hodil B3 aby som sa k nemu znova priblížil. Predbehnúť som ho ani veľmi nechcel, pretože som vedel, že tým obaja stratíme množstvo času a aj keby som ho predbehol, neušiel by som mu. Takže som sa viacmenej za ním vyvážal a šetril palivo. Po cca 10 kolách som však už mal pocit, že som od neho dostatočne rýchly a skúšal som ho niekoľkokrát predbehnúť. Vidno však, že Batuhan má čo to odjazdené a dobre sa bránil. Navyše, kľúčový výjazd na najdlhšiu rovinku po Becketts mi nevychádzal. Po 13 kolách mi to však uľahčil, keď zamieril do boxov. Keďže sa blížil dážď, bolo to trošku prekvapivé, že zastávku takto uponáhľal, ale asi mal tie pneumatiky už naozaj zničené. V každom prípade som vedel, že mi odpadol pravdepodobne najväčší súper týchto pretekov.

Na konci 16 kola to prišlo - uvidel som prvé dažďové kvapky. Nanešťastie, stalo sa tak akurát v čase keď už nebolo možné zamieriť do boxov, a tak som musel prejsť ešte jedno kolo na slikoch. Jáchym, ktorý v tom čase jazdil na druhom mieste s asi 5 sekundovou stratou zašiel do boxov hneď, takže som si hovoril, že ma určite predbehne, keďže intenzita dažďa stúpala veľmi rýchlo a do boxov som vchádzal pri vlhkosti cca 30%. Na moje prekvapenie, z boxov som vyšiel s oveľa väčším náskokom ako tomu bolo na suchu, ako sa to podarilo je pre mňa záhada, možno spravil Jáchym chybu. Od toho momentu to boli celkom pokojné preteky, vedel som, že Jáchym vodu veľmi nemusí takže som sa mohol sústrediť len a len na seba.

Pre mokrú fázu pretekov som sa rozhodol obuť intermediálky, čo sa ukázalo ako správny krok. Dážď bol síce zo začiatku trochu silný, ale po jednom kole trochu ustál a hneď boli intermediálky rýchlejšie a hlavne trvácnejšie. Mohol som si preto pneumatiky pošetriť tak, aby som pri ďalšej zastávke prezul rovno na suchú zmes. Hoci som jazdil počas tejto fázy jazdil dosť opatrne, na konci mokrého stintu som mal na druhého Batuhana Pariltana 20 sekúnd a na ostatných cez 30 sekúnd. Preto som aj trošku zaváhal s nasadením slikov, mohol som isť na ne o kolo skôr, ale nechcel som už riskovať.

Po prezutí na sliky 12 kôl pred koncom začala moja obľúbená fáza pretekov, keď trať osýcha a je treba jazdiť ako po koľajniciach a za nič na svete nevýjsť zo suchej stopy. To sa mi aj darilo a na súperov som znova získaval niekedy aj sekundy na kolo. Šesť kôl pred koncom som si však nedal pozor a v T1 som kolesom vošiel do mokrej stopy a okamžite som skončil v hodinách a s neovládateľným autom. V tom čase som už mal takmer 50 sekundový náskok na druhého, takže som si hovoril, že to je v pohode, ale ako som sa tak točil a šmýkal po výbehovej zóne, bariéra bola čoraz bližšie a bližšie. Nakoniec ma zastavil až štrk, z ktorého som našťastie nemal problém sa vyhrabať. Stratil som asi 15 sekúnd, ale stále som mal komfortný náskok. Zvyšné kola som už tak išiel radšej viac hlavou ako srdcom. Nakoniec som celkom v pohode prešiel cieľom ako prvý, takže určite spokojnosť ako s výsledkom tak aj s výkonom, hoci tá jedna chyba nemusela byť.

Myslím, že dnes sme mali veľmi dobrú rýchlosť a navyše nám takmer dokonale vyšla aj stratégia, dnes to bol jednoducho skvelý deň pre mňa, ale aj pre celú Force Indiu, keďže Tomáš vybojoval krásne 7. miesto, pričom skončil najlepšie zo všetkých A2 jazdcov. Po nie veľmi vydarenom Rakúsku sme tak aspoň čiastočne stiahli stratu na zatiaľ suverénne Toro Rosso. Pochválil by som aj druhého Maroša Hrušovského, ktorý, hoci nebol spokojný so svojimi časmi v tréningu, ukázal, že premenlivé podmienky mú svedčia. Gratulácia tiež tretiemu Jáchymovi k návratu na pódium po nevydarenom Rakúsku. Keď tak na to pozerám tak v prvých dvoch pretekoch sezóny stálo na pódiu 6 jazdcov, takže sezóna je neuveriteľne vyrovaná, dokonca na delenom 3. mieste sú až traja jazdci. Teším sa preto na ďalšie preteky na Hockenheime, a tiež ma teší, že sa blíži aj moja obľúbená Austrália.

Scuderia Ferrari

Martin Bruňanský:
Už v tréningoch som sa dosť trápil. Zaostával som niekedy aj vyše sekundu. S tým som po fantastickej rýchlosti v Rakúsku nejako nepočítal, a tak som bol sklamaný. Skoro celý druhý týždeň príprav som sa na trati neobjavil. Skúsil som si len pár kôl na vode, ale nič extra, no aj tak som dúfal v dážď. Ten nakoniec čiastočne prišiel, takže mi vykresal malú iskričku nádeje. Až poslednú noc pred závodom som skúsil setup, ktorý mi poslal kolega z Béčka, Miloš Tutko. Patrí mu za to vďaka, no kedže to bol setup na kvalifikáciu a nevedel som ho optimálne nastaviť na závod, neočakával som zázraky.

Q: Kvalifikácia bola nakoniec úžasná. Pohodový postup do druhej časti. V nej som rozmýšľal, či ísť jedno ostré kolo alebo dve. Nakoniec som sa rozhodol pre dve, no pneumatiky v tom druhom už neslúžili tak ako mali. Konečná druhá pozícia bola super. Škoda, že si Batuhan vybral práve túto Veľkú Cenu...mohla byť Pole Position


R: V závode sa to hneď začalo rúcať. Prvé kolo bola na trati voda. Kukal som, že čo to sakra je. No nevadí. Niečo podobné ako v Spa, kde som tiež štartoval druhý. Štart sa teda nepodaril, keďže som bol v mokrej stope. Pozíciu som si ale udržalo, no hneď v ďalšej pasáži som urobil chybičku a Aďo bol predo mnou. Ďalšie kolá sa neoplatí ani komentovať. Jednoducho ma postupne predbehli Maroš, s ním som mal menší kontakt v Stowe, následne Jáchym, Patrik, s ním som sa tiež ťukol - trošku agresívne som zmenil stopu, lebo som bol dosť nervózny, no myslím, že to bolo v rámci pravidiel, pretože som sa pohol ešte pred ním. Postupne si ma podali ešte aj Jaro Strišovský, Patrik Rusiňák a Tomáš Vejrych. Bol som asi až na ôsmej pozícií. Keď začali padať prvé kvapky, tak to začalo byť o niečo veselšie. Ihneď som zašiel do boxov na intery a bol som zrazu jemne rýchlejší od ostatných. Chytil som druhý dych a dal sa pomerne do pohody. Prepracoval som sa postupne dopredu. V momente ako bola trať nachystaná na suché pneumatiky, bol som tuším na treťom mieste. Bol som jeden z prvých, čo sa rozhodli zariskovať. Zamieril som ku mechanikom a nasadil strednú zmes. Začal som ešte viac sťahovať, ale v esíčkach som vyšiel mimo stopu a myslek som si, že som si práve ukončil závod. Našťastie som netrafil bariéru, no dobrých desať sekúnd som tam stratil. Nebyť tej chyby, potom, ako by všetci absolvovali svoje zastávky by som bol druhý. Bohužiaľ som to pokazil a predo mnou sa vynorili aj Jáchym, aj Maroš. Na slickoch som im opäť nestíhal, navyše prišla Jáchymova chyba a keď som sa mu pokúsil vyhnúť, roztočil som sa tiež. Takže ďalšia strata. No nevadí, už som bol zmierený s piatym miestom, ale počul som, že Patrik Novotný má nasadené už dosť opotrebované intery. Nejak extra som však netlačil, no aj tak to stačilo na jeho dobehnutie. V cieli som bol teda nakoniec tesne štvrtý.

V podstate s umiestnením dosť spokojnosť. Nečakal som, že skončím tak vysoko. Výkon bol ale jedna veľká katastrofa, takže neviem či mám byť spokojný či nie. Každopádne. O dva týždne nás čaká Hockenheim. Vôbec neviem čo mám od seba a od trate čakať. Nemám ju príliš v láske, ale tak uvidíme. Možno sa zadarí. Zatiaľ sa majte pekne a užívajte tréning. #ForzaFerrari

Aston Martin Red Bull Racing

Tomáš Pošefko:
Zozačiatku skvelé tempo, je to moja najobľúbenejšia trať tak som si veril. Neskôr som bohužiaľ prešiel na rF2 a na rF1 späť až v nedeľu a to ma stálo dobré umiestnenie.

Q: Zaostal som za svojim maximom o 0.7s a do Q2 som nepostúpil - sklamanie.

R: Skvelý štart no neskôr mi ostatní jazdci pripomenuli ten nešťastný rF2 a to, že som sa nevedel dostať do tempa. Len tak tak mi vydržali hardy a prezul som na Wety čo bola ďalšia chyba - chybou by som mohol nazvať aj to, že som na pneu do mokra neprezúval hneď a začal som sa trápiť. Po Wetoch som prezul na Intery a na nich som chcel dôjsť až do cieľa čo bola teda riadna blbosť. 4 kolá do konca som musel prezuť na Softy a musel som dobiehať tých predo mnou. Nakoniec som ich dobehol no v poslednej zatáčke kde sme urobili všetci hodiny a tak som skončil na 12. mieste.

S týmito pretekmi nie som vôbec spokojný a to, čo vo mne je, chcem ukázať konečne na Hockenheimringu.
Veľmi sa teším na RB14 a nie na tú nešťastnú 13tku.

Williams

Jaroslav Strišovský:
Napriek tomu, že trať mám rád, už v tréningu som nevedel nájsť rýchlosť. Piate miesto v Q bolo skôr úspech a štart nakoniec po treste z druhého radu bolo nad očakávanie. Po štarte zase prišiel prepad, ktorý pokračoval aj v ďalších kolách a zastavil sa, keď som sa objavil na nejakom deviatom mieste. Hra mi dosť sekala, čo som nečakal a nepridávalo mi to na rýchlosti. Ale výkon bol tragický. Postupne som sa začal posúvať dopredu, ale čelo už bolo ďaleko. Ako prišiel dážď, dúfal som, že sa posuniem ešte o niečo vpred, ale tempo nebolo dostatočné rýchle, aby som to dokázal. Dal som jedne 10 sekundové hodiny, čo ma možno stálo pódium, ale aj ostatní spravili nejaké chyby, takže celkovo 6. miesto je síce sklamanie, ale zároveň zaslúžené. Tento výkon určite nebol hodný umiestenia v top5. Konkurencia je našlapaná a takéto jazdenie, aké som predviedol v Silverstone, na viac nestačí. Závod hodnotím rozhodne ako nevyužitú šancu. Gratulujem však chlapcom na pódiu, hlavne Aďovi, ktorý ako jediný dokázal sekundovať Batuhanovi a nás ostatných rozdrvil rozdielom triedy. Taktiež vďaka a gratulácia kolegovi za slušný výkon v pretekoch.

Jaroslav Lištvan:
první závod sezony jsem nestihl, ale do Anglie jsem se už těšil.
Tento okruh nedá se říct, že by mi seděl, ale není to nejhorší. Přesto jsem v přípravě odjel asi 30kol na lehko.
Kvalifikace mi nevyšla vůbec, tam jsem nemohl trefit žádné pořádné kolo, kdyby se mi to povedlo, mohl jsem startovat kolem 12 místa tuším. Takhle to bylo někde z chvostu pole.
Na druhou stranu jsem aspoň nemohl dostat zezadu nějakou čenichovku. Za to předemnou mi docela zatrnulo, když se v T1 pořádně šláplo na brzdy, jen těsně jsem minul předemnou Milana K. Musel jsem pak vybočit mimo, aby jsme se všichni nacpali zpět na trať. Když nebudu počítat ty s polámanými křídly, byl jsem poslední. Pomalu se dalo nějaké desetinky stahovat, spíše na úkor ostatních, že chybovali. Do deště jsem se stihl na hardech trošku do kontaktu s ostatními, ale pořád jsem byl na chvostu pole. S prvními kapkami jsem ihned fičel pro wety. Hodně se tady o tom diskutuje, zda wet nebo inter,,,za sebe můžu říct, že mi to sedělo více. Dokázal jsem se během deště posunout snad o 4 místa kupředu. Po asi 6 kolech jsem dojel pro intery a začal stahovat Zdenka Š. Po přezutí na soft jsem se dostat před něho a ujížděl mu. Při tom táhlém hadu na louce mi uletěl zadek a já si hodil asi 3x hodiny. Nicméně jsem se vrátil tak šťastně na trat, že jsem jen podřadil a pokračoval dále. Ztráta nebyla tak veliká. Předemnou ale byla díra nějakých 17s, tam se již nedalo nic dělat. Navíc jsem musel šetřit palivo a poslední 3 kola jet na boost 1.
Celkové 8 místo beru všemi deseti. Samozřejmě mi pomohli vypadnuvší jezdci, ale i to se počítá.
děkuji všem za závod a vedoucímu týmu za nastavení vozu.

Patrik Novotný #21 , Q:7 , R:5


Příprava: Už od prvních kol bylo jasné, že tady pneumatiky dostanou hodně zabrat. Po pár kolech sem se rozhodl pro vysoký přítlak, aby se dalo jezdit po staré T1 pod plným plynem po celé délce stintu. Chtěl sem tím odlehčit i pneumatikám. Se závodním tempem sem byl poměrně spokojen.

Hodinu před počasím jsem si hrál s převody a vyladil sem to luxusně, že sem se poprvé dostal na hardech pod 31s s B2. Po zjištění předpovědi sem nebyl uplně nadšený, ale během těch 2 hodin se mi povedl najít bezva kompromis sucho/mokro, čas na suchu mě stál 3 desetiny na kolo a na mokro se jelo luxusně.

Kvalifikace: Čekal mě posun +3 pozice, takže sem chtěl zajet do 2.místa. Povedlo se mi skvělé kolo, ale poslední šikanu sem chtěl zajet na jistotu a nakonec se vůbec nepovedla a nechal sem tam 1,5 desetiny, což mě stálo 2.místo za Batuhanem, takže celkové 4.místo + 3 znamenalo 7.místo na startu.

Závod: Po hodně dlouhé době, sem neztratil na startu pozici. Byl sem na studených Hardech opatrný, protože Baťuhan odjel zahřívací ve vycházkovém tempu a z pneumatik byly nanuky. Patrik Rusiňák byl na mediích namlsán a asi 3x mi to tam poslal, nezbývalo mi, než mu tam nechat místo, ale nakonec sem odolal. Ustájil sem své tempo a předjel sem postupně Bruňanského a Strišovského. Přede mnou dotahoval Jáchym Maroše a pak ho předjel. Lehce mi ujížděli, ale po závodě sem zjistil, že jeli B3, což je velká škoda, že se nejelo na suchu, protože sem ztrácel jen pár desetin na B2. Maroše sem začal po desetinkách stahovat, až sem se za něj dotáhl. Přepl sem na B1 a začal sem šetřit. Kolem 15.kola mi došla trpělivost a přepl sem na B3. Přesně kolem brzdného bodu začalo poprchávat a brzdil sem i očima. Marošovi sem ale nechal dost místa polevil sem, takže se vrátil přede mne. Rozhodl jsem se odjet další kolo,protože bylo mokro kolem 5%. Vlhkost stále stoupala a ke konci kola to bylo 30% což už bylo poměrně těžké na hardech uřídit.

Vsadil sem najistotu a nazul Wety. Maroše sem předjel na pit, mechanici zvládli luxsuně zastávku. Maroše sem setřásl a dojel sem Jáchyma, kterého sem vycukal k chybě a byl jsem 2. na wetech se jelo super, ale trať začala osychat. Když už začali poměrně ztrácet, zajel sem pro intery. Tyto 2 tahy nebyly uplně špatné, ale asi bylo lepší nasadit hned intery.
Po prvé sem neměl jedinou krizovku na mokru, set sem zvolil skvěle. Dojížděl sem Jara, který mě bohužel poměrně brzdil na Wetech, nechtěl sem riskovat kolizi, tak sem nebyl agresivní. Jara sem konečně udolal, ale dotáhl se Jáchym i Maroš. Poté sem dojel i předjel Maťa a pak i Batuhana. Poté krásně volno na P2. Stopa už byla oschlá, ale neměl sem téměř žádné zkušenosti zde na ČF1L s jízdou v nějaké nadefinované stopě, která ani nemusí být ideální. Zpomněl sem si na Abu Dhabí, kde spíše kluci chybovali na suchých.
Ondra Hošek mě informoval, že kluci sou o trochu rychlejší, ale při té soustředěnosti na mokru sem tomu tolik nevěnoval pozornost.
9 kol před cílem sem zajel na poslední pit. Měl sem navolené softy, ale těsně před bržděním do uličky sem se rozhodl neriskovat a nasadit opět intery.
Vyjel sem s náskokem 7s na 2.místě, takže sem si věřil, že to v pohodě udržim. Jak už ale stopa byla uplně suchá, intery odcházely rychleji, než před tím, takže po nějakých 3 kolech sem si říkal, že sem měl aspoň kolo ještě natáhnout.
Maroš se ale začal rychle přibližovat. 4 kola před cílem mě udolal a na Jáchyma sem měl nějakých 5s, to sem věřil, že udržím. Grip ale odcházel neskutečně rychle, a všichni z Top 10 jeli krásně na suchých a já jak připosraná lama sem se jich bál. Jáchym mě dojel velice rychle a i předjel. 3 kola před cílem sem ještě uvažoval přezout softy, ale to už bylo pozdě. Jel sem co to šlo, jakože to nešlo vůbec a v posledním kole mě dojel Mato. Možná šlo být více agresivní a trochu ho vyhnat do mokré stopy na interech 30% sem byl rád, že vůbec jedu. Nakonec sem s vypětím všech sil udržel aspoň Jara, to už by byl poslední hřebíček do rakve...

Do posledního pitu vše šlo skvěle, na mokru se mi tu ještě nejelo tak náramně v pohodě, nebyla jediná krizovka. Po téměř 10 letech na rF1, bych taky mohl občas zariskovat, hold jízda na jistotu se někdy nevyplácí.
5.místo je určitě zklamání. Mohla to být super krádež ze 7.místa na roštu. 32 bodů zbytečné ztráty bolí, ale stále jsem ve vedení, což je hlavní.
Je třeba jít s čistou hlavou do dalšího závodu, na který sem o to více nabuzený.

Závěrem je určitě třeba poděkovat Martinu Slezarovi, který trpěl s poškozeným vozem celý závod a nevzdal to a dovezl pro tým důležité body.

Určitě je třeba ještě smeknout před klukama z Béčká, který dovezli double a podávají oba neskutečné výkony.

Z této VC si bereme velká ponaučení a věřím, že příští závod na mokru budeme ještě rychlejší, jistější a snad i trochu štastnější ve výberu pneumatik!