Na Kanadu som sa tešil, je to jeden z mojich najobľúbenejších okruhov, ak nie najobľúbenejší. Prípravu som nepodcenil, avšak od začiatku som nevedel poriadne vyladiť auto, základ som postavil na minulom roku, no oproti nemu som tam spravil viacero zmien, aj tak to nebolo ono. Vedel som, že väčšina jazdcov sa bude snažiť ísť na MMS, takže som sa rozhodol ísť na to znova inak a mal som pripravenú stratégiu HS. Avšak predpoveď počasia mi zruinovala plány, aj keď tákéto počasie mi tiež nahrávalo do kariet.

V kvalifikácií som sa po testoch na mokrej trati nevedel dostať do tempa, no v poslednom meranom pokuse sa mi podarilo predrať sa do Q2. Tam sa mi obe kolá nepodarili optimálne, skončil som 9. aj vďaka Aďovým problémom. Vcelku sklamanie.

Na štartový rošt som sa postavil ako drtivá väčšina jazdcov na pneumatikách do hustého dažďa, nechcel som riskovať intery. Po štarte som sa dostal celkom pekne dopredu, myslím že na 6.miesto. Postupne začali jazdci odpadávať do boxov a myslím, že som sa nachvíľku objavil aj na 3.mieste. Na Wetoch som vydržal do 10.kola, keď bolo v stope už len 15% vody, a tak som sa znova, ako to už tu na ČF1L býva, odvážil ako prvý prezuť na suché. Zvolil som Soft, kedže som potreboval dostatočný grip, s mediumkami by som už pravdepodobne do boxov nešiel, no nechcel som riskovať (ako keby som softami neriskoval, že ). V stope držali celkom fajn, mimo stopy to už bolo horšie, takže som nemohol predbiehať pilotov a modlil som sa, aby mi tí o kolo pomalší uhýbali mimo stopu. Asi 2x som sa tam však roztočil, stratil som celkovo asi 20 sekúnd. Cítil som však, že na suchých som najrýchlejší, sťahoval som Jara Strišovského. Po 19 kolách nastal čas opäť prezuť, a ja som si nebol istý, či môžem obuť znova softy, nechcel som riskovať prípadnú DQ, tak som tam nahodil mediumky. To bola chyba kvôli nevedomosti a tak som si asi prehral súboj o 4.miesto, kedže Jaro bol na nových softoch rýchlejší. Tak mi s Jáchymom ušli, no potom začali bojovať a ja som zacítil príležitosť. Začal som na to tlačiť, no pri vjazde na cieľovú rovinku som dostal šmyk a len tak tak, že som si neurazil predné krídlo. Záves však ostal červený a tak som sa rozhodol ísť na istotu, Maroš bol za mnou ďaleko, Jáchym s Jarom asi 10 sekúnd vpredu a tak som zvoľnil a krokom si prišiel po najlepšie umiestnenie v tejto pre mňa nevydarenej sezóne. Za Ondrom Nigrinom strácam v tabuľke už len 4 body a tak sa vo Francúzsku pokúsim zabojovať o celkové 9.miesto.

Po pretekoch mám zmiešané pocity, so 6.miestom som spokojný, avšak nebyť zbytočných chýb, či už taktických alebo jazdeckých som mohol zabojovať o bedňu, alebo o 4.miesto. Týmto však len potvrdzujem, že som hladný po úspechu, ak by som skončil 3. tak by som asi tiež povedal že to mohlo byť lepšie. Gratulujem všetým dopredu, osobitne však Tomášovi Pošefkovi, odviedol parádnu robotu a tak troška mu závidím Ďakujem všetkým za pretek, maximálne som si ho užil a vidíme sa na rozlúčke s našim milovaným rF1 na trati Paul Ricard

Na Kanadu som sa extrémne tešil. Je to po Baku môj najobľúbenejší okruh, no príprava tomu nezodpovedala. Najazdil som dokopy asi 100 - 150 kôl a to počítam aj simulačku (viac by sa mi aj tak nechcelo jazdiť a ani necítim potrebu jazdiť 500 - 600 kôl ako vo FS Strácam chuť už keď prekračujem stovku).

Q1: Kolo sa mi celkom vydarilo, spokojnosť. Prvé 2 pokusy boli na hrane pravidiel no v posledných dvoch som na svoje kolo stratil iba 0.004s takže aj keby tie kolá boli "za hranicou pravidiel" ,som v suchu.

Q2: Nechcel som riskovať, prvé kolo na istotu, s druhým celkom spokojnosť - P4.

R: Krásny dážď . Na štarte som bol chvíľu druhý no z T1 mám fóbiu a tak som sa trošku prepadol. Neskôr ma obehol Maroš a za mnou sa ocitol Jáchym, ktorý ma neskôr otočil. Ocitol som sa na 8. mieste a začal som "stíhaciu" jazdu. Nasledovalo prezutie na Intery a začal som sa posúvať vpred. V 17. kole som sa dostal na tretie miesto. Pozíciu som si vymieňaľ s Jáchymom - nebol to súboj na trati ale skôr v boxoch. V 40. kole som sa definitívne dostal na pódium aj keď za mnou bol veľmi rýchly Jaro Strišovský. Asi 3 kolá pred koncom som v duchu začal oslavovaľ prvé pódium no keď som uvidel, ako rýchlo sa ku mne Jaro približuje, nebolo mi všetko jedno. Do posledného kola som vchádzal s 5s náskokom no v cieli to boli už iba 2 sekundy.

Neuveriteľná radosť, super pocit. Ani neviem čo mám k tomu napísať. Keď som došiel k "ceduľke" 3., bola radosť ešte väčšia. (Dúfam že mi ten screen pošleš MB ).

Rýchly som bol dosť, P3 som nečakal...a vlastne, ani vodu som nečakal a možno mi aj pomohla. Veľmi sa teším na Paul Ricard. Trochu sa aj obávam prechodu na rF2 - dúfam že nebudeme jazdiť na aktuálnom mode, na tom, ktorý je na serveri.

Po včerajšku si asi môžem povedať, že som "najmladší jazdec na pódiu v histórii ligy",nie?

Od začiatku prípravy som mal dobré tempo, setup som mal pripravený prakticky hneď.

Q1 som išiel na istotu, dával som si pozor najmä na limity trate v šikanách.

Q2 som šiel totálnu hranu, šruboval som ako o život. Keďže mám na volante z toľkého šrubovania už aj vyhlodané závity, tak som po ňom aj pár krát d*bol, aby som ho vôbec dokázal otvoriť.

Vo warm-upe som si dal inštalačné kolo, volant vyzeral byť na tú chvíľu v poriadku, i keď cítil som, že sa správa inak, čo bolo asi spôsobené bleskovou nedostatočnou kalibráciou.
Auto bolo na plyne dosť citlivé, v spojení s dažďom z toho bol šmyk v zahrievacom kole a hneď som si aj rozsvietil zavesenie vpredu vľavo.

Štart na vode som skúšal, celkom som si veril. Odpich som al dobrý, ale tým ako je táto trať úzka som sa nemohol prekľučkovať dopredu. Moja snaha napraviť zbabranú kvalifikáciu bola asi priveľká, trošku som neodhadol vzdialenosť od Ondreja Hošku a jemne ho potlačil. Bohužiaľ, v tom daždi to malo pre neho veľké následky.

Prvé kolo som uviazol za Patrikom Rusiňákom. Nechcel som odpáliť ďalšieho jazdca a tak som bol naozaj opatrný a radšej som zbrklo neútočil. Na začiatku druhého kola som už však stratil trpezlivosť a trošku riskantne som šiel pred Patrika do T1, našťastie sme to obaja zvládli. Potom som mal pred sebou trápiaceho sa Jara na intermedálkach, ktorý ma znova niekoľko zákrut brzdil. Išiel som tak na pol plynu vzhľadom k tomu, čo som si v tých podmienkach mohol dovoliť. Jazdil som nalepený na Jara, ale nemal som príležitosť ho predbehnúť, keďže už predsa len v stope bolo menej vody ako mimo stopy. Tesne za sebou sme prišli až do vlásenky. Písalo sa druhé kolo.

Vo vlásenke som videl, že Tomáš Pošefko je v problémoch a tak som sa mu úspešne vyhýbal. V tom mi však znova poskočil feedback vo volante a už som vedel , že je zle. Podobne ako v kvalifikácii sa mi rozkalibroval a rovno bolo odteraz vpravo asi 30 stupňov od osi. V tom momente sa mi to zdalo, že je to nejazditelné a tak som plánoval, že to radšej ukončím. Pustil som väčšinu jazdcov pred seba. Keďže už za mnou skoro nikto nebol, tak som si povedal, že si aspoň ešte zajazdím, že aj keď získam 3 body, stále to bude aspoň niečo. Navyše, vedel som, že ma trest za štart neminie a nechcel som za žiadnych okolností prenášať trest do ďalších pretekov.

Zo začiatku to bolo fakt zlé, ale po pár kolách som si na to celkom zvykol a už som aspoň nebol prekážkou na trati, i keď stále som jazdil tak o 3 sekundy pomalšie časy ako špica. Postupne sa to však zlepšovalo, no najhoršie na tom bolo to, že občas sa ten volant ešte znova prekalibroval. V jednom momente som kvôli tomu musel vypustiť poslednú šikanu, čo sa mi stalo osudným, keďže som asi z nepozornosti trafil múr a silno sa rozbil. Aj som sa čudoval, že motor ešte ide, ale už som si hovoril, že to je šťastie v nešťastí. Asi by som to nerozdýchal, ak by som po tých 25 kolách jazdenia v týchto podmienkach preteky nedokončil.

Čo sa stratégie týka, jazdil som konzervatívne, nemohol som si dovoliť prezuť na softy skôr ako 9 kôl pred koncom. Udržať auto v ideálnej stope bol pre mňa veľký problém. Dosť ma to štvalo, pretože práve toto bola vždy moja silná stránka. Na posledných 9 kôl som zobral softy, už som nemal veľmi čo stratiť, za mnou boli len 2 jazdci. Keďže už som si na ten volant zvykol, prakticky som nemal problém držať sa v stope. Aj som si hovoril, že som mohol na softy prezuť o 10 kôl skôr, ale človek nikdy nevie. Posledné kolá som už išiel akoby som mal volant v poriadku, ani som to nevnímal, že ho celý čas držím nakrivo. Uspešne sa mi tak podarilo obabrať vlastný mozog.

V posledných kolách som ešte dobehol opatrne jazdiaceho Davida Hančla, hoci som bol o dobré 3 sekundy rýchlejší, predbehnúť som ho nejakú chvíľu nevedel, pretože mimo stopy bolo ešte dosť mokro. Ostávalo mi už len čakať na jeho chybu, tá prišla v poslednej šikane a ja som bol dosť blízko na to, aby som ju využil a hoci po mokrej časti trate sa cez neho dostal. Posledné kolá som si ešte zapretekal s Patrikom Novotným, škoda len, že bol o dve kolá vpredu.

Čo dodať, do cieľa som prišiel nakoniec na 10. mieste, čo je samozrejme veľmi zlý výsledok. Na druhej strane som rád, že som mal možnosť preteky dokončiť, každý bodík je dobrý. Celkovo som si Kanadu predstavoval úplne inak. Nebudem hovoriť, že som mohol vyhrať, alebo byť na pódiu, pretože sa mohlo stať niečo iné, ale rozhodne som veril v to, že preteky vo Francúzsku už budem prežívať v kľude. Nestalo sa, bude to boj aj v posledných pretekoch. Po skúsenostiach z týchto pretekov asi nič nenechám na náhodu a už zvažujem aj tréning na pootočenom volante.

Gratulujem Patrikovi k bezchybnému výkonu, taktiež aj Martinovi. Špeciálne blahoželám Tomášovi Pošefkovi k prvému pódiu v A skupine. Myslím, že ocenenie pre najväčšie prekvapenie v pretekoch počas celej sezóny je jasné.

Na záver by som sa chcel ešte ospravedlniť Jarovi Lištvanovi, ktorého som potlačil podobným spôsobom ako Ondřeja na štarte. Jaro mal suché pneumatiky a mojim ťukancom sa dostal do mokrej stopy, kde ho to rozhodilo.

Ondřej Hošek #3 - Q1: 5, Q2: 8, R: 9

Příprava: Trénink byl dostatečný jak se prokázalo minutý týden kde se mi podařilo zvítězit ve skupině B. Očekával jsem o dost těžší závod a počasí taky nebylo zrovna to co jsem si přál ale byl jsem připraven na cokoliv. Během tréninku jsem se dostal na své maximum 1:12:680.

Q1: První kvalifikace proběhla až na pár menších chybiček celkem v pořádku a postoupil jsem do druhé části s pohodovým pátým místem s časem 1:13:1XX. Za mě naprostá spokojenost.

Q2: Doufal jsem že se mi to povede zopakovat i v druhé části ale nemohl jsem se dostat do tempa a udělal jsem pár chybiček které mě stály dost. Tudíž start z osmé pozice s časem 1:13:3XX. Mohlo to být lepší ale svůj cíl TOP10 jsem měl.

R: Déšť byl opravdu silný a očekával jsem zajímavý start. Ten jsem také dostal. Samotné odlepení bylo na podmínky na trati docele slušné když už se vyrazilo do první zatáčky tak jsem dostal šťouchanec do zadní části auta od Andreje Marečáka který startoval na desáté pozici zamnou. To můj vůz v těchto podmínkách tak rozhodilo že jsem skončil ve zdi a urazil si přední křídlo, poškodil zavěšení pravého kola a v neposlední řade jsem měl poškozené i zadní křídlo od samotného nárazu. Nějakým způsobem se mi podařilo dojet do boxů a vzal opět mokré gumy. Začala pro mě velká stíhací jízda která jako kdyby neměla konce. Postupně jsem se začal propracovávat mezi jezdci. Během toho přišlo i pár menších chyb ale naštěstí nic většího. Souboje s elitou na mokru jsem si opravdu užíval a těším se do skupiny A příští sezonu. Během závodu jsem se nakonec dostal na deváté místo. Tím jsem si splnil svůj cíl TOP10 i v závodě.

Závěr: Děkuju klukům za krásné a čisté souboje. Byla to opravdu radost. I když jsem nejel za Toro Rosso tak jim musím poděkovat za pomoc s podmínkami na trati. Gratuluji Patrikovi k vítězství a ostatním na bedu. Hodně štěstí do posledního závodu ve Francii kterého se zůčastním jen ve skupině B protože budu pryč. Uvidíme se tam!

Scuderia Ferrari

Martin Bruňanský:
Po závode v Monaku som vedel, že ak chcem získať celkové tretie miesto v šampionáte, musím dosť zabrať. Do tréningu som tentokrát dal pomerne veľa. S nastavení som mal zo začiatku problémy, no podarilo sa mi to upraviť tak, aby to sedelo. Skúšal som samozrejme jazdiť aj na vode, no prejavila sa moja lenivosť a s nastavením som ani nepohol.

Q: V prvej časti bol dlho môj najrýchlejší čas neregulérny. Skrátil som si poslednú šikanu, a tak som sa ho snažil vylepšiť. To sa mi podarilo, obsadil som štvrté miesto a to som strácal iba 90 tisícin sekundy. V druhej časti to išlo o niečo lepšie, no nie ideálne. Dovoľujem si tvrdiť, že až po poslednú šikanu som siahal po Pole position, no pokazil som ju a na víťaza som opäť stratil 90 tisícin. Bolo z toho tretie miesto na štarte.

R: Odlepenie na mokrých gumách bol fajn. získal som jednu pozíciu na úkor Jara. Viezol som sa za prvým Patrikom. Neskôr som ho začal sťahovať a on zašiel do boxov. Ja som ta išiel o kolo neskôr, no následne som sa ocitol tesne za druhým Patrikom...Rusiňákom. Toho som predbehol, ale stratil som tak dosť. Patrik Novotný bol teda už výraznejšie predo mnou. Dá sa povedať, že sa v mojom závode už nič neudialo. Jedným okom som sledoval počínanie Jara Strišovského a dúfal som, že získam naňho čo najviac bodov. Nakoniec sa to celkom podarilo. Verím si, že vo Francúzku mám na to ho poraziť a odnesiem si krásnu tretiu pozíciu v celkovom hodnotení. Ak by sa mi o nepodarilo, tak by som si asi ešte veľmi dlho vyčítal tu hlúposť z Monaka.

Na záver by som ešte raz chcel pogratulovať Patrikovi k víťazstvu a Tomášovi k neskutočnému výkonu a prvému pódiu. Gratulácia patrí aj všetkým, čo dokončili tento ťažký závod. Veľká škoda Aďa, bolo mi ho aj ľúto, ale jednoducho aj také veci sa dejú. Aspoň nám jeho volant trochu zdramatizoval šampionát.

Příprava: Ačkoliv mám Kanadu velice rád a vždy se mi na ní dařilo, po loňském snad nejhorším setupu v sezóně, sem měl z této trati trochu strach... a obavy se naplnily... necítil sem se v tréninku vůbec dobře, až po 190 kolech sem konečně našel setup, který byl rychlý, ale i tak sem nebyl tak rychlý, jak sem si představoval... V průběhu týdne, sem jeden večer s Marošem a Jáchymem potestovali různé podmínky od mokra/přechodné/sucho, použil sem nějaké vychytávky ze Silverstone a při osychající trati to jelo neskutečně, takže poprvé na ČF1L sem doufal, že bude pršet...

Ačkoliv sem vůbec nemohl spát ze soboty na neděli, od rána sem se cítil nějak sebejistě a v pohodě, že bych mohl vyhrát, ačkoliv dosavadní trénink tomu moc nenasvědčoval.
Úvodní předpověď sem velmi kvitoval... druhá mě už lehce zklamala, ale pořád sem byl spokojen...

Kvalifikace: V 2.části se mi povedlo náramně 2.měřené kolo, se kterým sem byl velmi spokojen, i když sem trochu podjel nájezd do poslední šikany, kde sem určitě nechal desetinu... Prozatím sem byl na poleposition, Maťo zajel o fous pomaleji a už sem jásal nad 3. poleposition, když Jaro zajel skvělý čas a právě ten rozhodující čas získal v poslední šikaně, ale, i tak sem byl spokojen s 1.řadou. Aďo měl bohužel problémy a byl sem velice zvědav, jak se s touto situací popasuje, z minulosti, sem věděl, že občas uměl zachybovat, proto sem věřil, že, mám velkou šanci na vítězství, ale věděl sem, že Jara bude těžké porazit.

Závod: V zahřívacím kole sem viděl, že Jaro vzal Intery, takže sem si byl vědom velké příležitosti se dostat do vedení a věděl sem, že za mokra můj start bude výjimečně slušný.

KONEČNĚ se mi povedl start a ZÍSKAL sem pozici, takže do T1 sem mohl zvolit poklidné brždění a hlídat si vedení. Celý 1.stint sem jel B1 a jel sem na jistotu.
Po pár kolech mě dojel Maťo a začal tlačit, tak sem na rovině dal B3, aby mě nepředjel. Má opatrnost vedla k tomu, že Maťo už byl o fous přede mnou cca v 8.kole před poslední šikanou, viděl sem ale, že už suchá stopa je 100% vhodná na intery, takže sem jel do boxů. Čekal sem, že se vrátím za Rusiňáka, ale už při výjezdě z pitlane, sem viděl, že to bude kujva těsný. Takže dilema... zariskovat dobrždění a nebo nedobrzdim z boxů a skončím ve zdi. Zvolil sem to nějak na hraně a po sešlápnutí plynu sem honil vůz a o fous to před Patrika stačilo, což byl možná hlavní klíčový okamžik. Patrika sem setřásl a po Maťovo boxu sem měl nějaký 4s náskok.

Jaro za pár kol přezul na suché a natahoval sem stint na interech, abych věděl, zda sou suché výhodné. Peťa Kolář mě informoval, že udělal pár hodin a nejrychlejší kolo držel Jáchym či já, takže intery byly nejvhodnější...

Maroš udělal chybu a pak byla obrovská mezera, takže sem věděl, že boj o vítězství je pouze mezi mnou a Matěm.
Předposlední pit přišel cca 19 kol před koncem a už sem uvažoval o suchých, ale stále nebyl nikdo na nich rychlejší, než na interech, navíc suchá stopa vedla asi ve 3 zatáčkách půlkou auta mimo trať, byl sem velmi překvapen, když sem viděl suchou stopu v live přenosu, nevim, zda ji měl každý jinak, ale del této stopy bych neváhal přezout na suché.

S Matěm sme měli opravdu velký náskok a tak mi stačilo si držet jeho. Protáhl sem poslední zastávku a Maťo zajel o kolo dřív. Martin Slezar mi to zahlásil, že má intery, takže sem reagoval stejnou směsí, ačkoliv určitě byla suchá rychlejší, i když, dle mé viditelné stopy, nevím nevím...
Maťo stahl ztrátu z 7s na 5s, tak sem konečně přepl na B3, takže sem si náskok držel a navýšil na 6s. Paliva sem měl přebytek, ale nechtěl sem zbytečně riskovat, dokud to nebylo nutné... Poslední kola sem držel náskok kolem 5s, takže nebylo nutné přidat boost.

Od začátku sem si hlídal 1.místo a nemusel sem nějak extra začít tlačit, po celou dobu sem si to hlídal, měl sem jednu velkou krizovku , když sem vyjížděl z pitlane a Honza Nováček stál ve výjezdové stopě... Snažil sem se jak to šlo, ale Honza do mě lehce popojel a já si poškodil levé zavěšení na čevené, ale na vlastnostech to nebylo znát, takže oprava nebyla nutná...

Už sem to zmiňoval v live přenosu, ale pro mě to byl výjimečný závod, kdy můj 1. F1 závod na rF1 byl 9.6.2008, (dnešní 10.6.2018 ) a tenkrát mi v posledním kole odešla brzda a skončil sem v T1 z P6 na P8, ale přesto to byl 1.bod... tak sem chtěl toto jubilem co nejlépe završit, což se neskutečně povedlo....

Po 1.triumfu na úvod v A1, sem se chtěl ještě aspoň jednou podívat ne nejvyšší stupínek a po hořké prohře v Bahrajnu se to konečně podařilo...

Velká gratulace Maťovi a Tomášovi k podiu. Po předchozích 7 prohrách sem zoufale doufal, že se by se mi povedlo prodloužit korunovaci mistra ČF1L do posledního závodu, že se podaří šampionát ještě zdramatizovat sem vůbec nečekal a sem připraven toho využít na maximum... Aďo si titul určitě zaslouží, ale vím, že pod tlakem umí chybovat a já pudu připraven toho využít... je to ale na něm, zda bude pokračovat v předchozích výkonech, nemám šanci, ale sem rád, že sem ho dostal ještě trochu pod tlak :-).

Závěrem ještě gratulace Ondrovi Hoškovi k super výkonu, je vidět, že během této sezóny dozrál a i přes nezaviněnou kolizi to nevzdal a vynikájicí stíhací jízdou dojel do TOP10.

Timto zavodem sme si zajistili vítězství v PK, coz je neskutečný 2 zavody pred koncem. Velké díky patří celému týmu za skvělé vykony, během celé sezóny...

Dost ale řecí, závěrečné hodnocení si nechám po posledním závodě, pojďmě si užít poslední závod na rF1 8-)