Kvalifikace - propadák,

Závod - do první zatáčky mi to celkem šlo, ale potom auto na kaši. Takže konec. Nashledanou příště.

Do kvalifikace jsem šel s dobrým pocitem, protože jsem v závěru posledního tréninku našel nastavení, s kterým jsem mohl, při ideálních sektorech, atakovat hranici 1:36. Bohužel jsem v kvalifikaci v prvních dvou sektorech ztrácel šest desetin a naopak získával dvě desetiny v posledním sektoru. Proč tomu tak bylo, to bohužel netuším, ale asi jsem moc chtěl a málo udělal.



Se starty se pořád trápím a nebylo tomu jinak i tady. Ještě horší to bylo před první zatáčkou, kde jsem si držel úplně levou stranu, doufaje, že tam bude největší šance se vyhnout případným kolizím. Kousek napravo a přede mnou jel Petr V., který si ale před zatáčkou najel trochu doleva, ale bohužel při jeho malém přesunu i minimální kontakt jeho zadního kola s mým předním křídlem, skončil jeho okamžitým utržením. Nebyl jsem si jist, mírou vlastního zavinění, tak jsem žádal pouze informativní prošetření. Když jsem viděl, že za mnou jedou další jezdci bez křídla, tak mi bylo jasné, že se něco v T1 událo a očekával jsem výjezd SC, což byla jediná šance jak se ještě plnohodnotně vrátit do závodu. Bohužel to se nestalo a já začínal závod s odstupem 40 sec na lídry závodu.

Aby toho nebylo málo, tak jsem zapomněl, že jsem si před závodem objednal na druhý stint měkkou gumu, a už jsem si ji v zápalu boje nevrátil opět na tvrdou. Mrzelo to o to více, protože nejenže mi to narušilo délku plánovaných stintů na měkkých gumách, ale hlavně moje úpravy v setu byly směrovány hlavně pro delší jízdu s tvrdou gumou, na které jsem byl v tréninku schopen jezdit časy okolo 1:39,5, což bylo po pár kolech rychleji než na měkké gumě, a to při srovnatelné závodní průměrné spotřebě. Ale neměl jsem vyzkoušeno jak konkurenceschopná je tvrdá guma u lehčího vozu, a stejně bych to na jeden po-kolizní stint stejně nedal, tak jsem se rozhodnul, že zbytek závodu už dojedu jen na měkkých směsích. Zpočátku jsem stahoval i předjížděl soupeře poměrně rychle, ale jak jsem se dostal do první desítky v pořadí, tak bylo čím dál těžší.
Asi nejtěžší to bylo s Honzou Sedlářem, kterého jsem sice poměrně rychle dojížděl i předjel, ale pak ho nemohl setřást a dlouho jsem ho viděl ve svých zpětných zrcátkách.
Pak přišel souboj s Martinem. Ten také nechtěl dát kůži zadarmo, takže mi dalo poměrně hodně práce, než jsem se dostal na jeho úroveň vozu a jel s ním na rovnce bok po boku. Jenže Martin jako by nebral v potaz, že jedu vedle něj a najel si do zatáčky jako bych tam nebyl. Aby toho nebylo málo, tak hned poté dotočil svůj vůz až po odrazu ode mne, což mě poslalo mimo trať. Říkal jsem si, že to si snad dělá srandu, když dál bojoval o pozici jako by mi nic neprovedl a chtěl si stůj co stůj pozici udržet. Pak do mě ještě drobně narazil zezadu a protože byl těsně za mnou a mě se v této atmosféře nepodařil výjezd na cílovku, tak jsem o pozici přišel a nalepil se zpět za zadní křídlo. Ještě před tím, jsem vyslal požadavek na informaci na maršály, jestli bylo Martinovo bránění pozice v pořádku, ale info jsem zpětně nedostal. Na rovince mě Martin vymánevroval až jsem si škrtl o zeď a následně jsem taktéž nedobrzdil včas do T1, což vedlo k další kolizi mezi námi. Vědom si toho, co mi Martin provedl v minulém kole, tak jsem rozhodně neměl v úmyslu mu pozici vracet. Asi o dvě kola později mi přišla od vedení závodu zpráva, že mám Martina, který byl už několik sekund za mnou, pustit zpět před sebe. Na to jsem reagoval, písmenem n, abych dal najevo, že s tím silně nesouhlasím, protože jsem předpokládal, že by se měli maršálové zaměřit i na ty dva tvrdé kontakty od Martina, které onomu podnětu k vyšetřování předcházeli a na které jsem také upozornil.
Bohužel "souboje" s Martinem mě stali snad čtyři sekundy, které mi následně chyběli, abych dojel Petra M. a snad i Vladka. Petra jsem bohužel dojel až v posledním sektoru posledního kola a už nebyl čas a místo se před něj dostat.

Vzhledem ke ztrátě, kterou jsem měl po prvním kole, jsem s vlastním výkonem v závodě nadmíru spokojený, protože se mi podařilo do konce závodu asi pět sekund stáhnout z původního odstupu a nebýt kolizí s Martinem, tak to mohlo být i o pár sekund více. Když ještě vezmu potaz, že jsem se musel probíjet celým polem, tak jsem měl opravdu slušnou šanci za normálních okolností bojovat o vítězství. Z druhé strany o to více pak ztráta předního křídla, hned za startem, mrzí. Nicméně, konečně mám nastavení vozu, na kterým se dá stavět i pro další závody, takže do dalších závodů jdu pozitivněji naladěn. Jen musím zapracovat hlavně na startech a v kvalifikacích opět atakovat svá maxima a ne jako dnes.

Klukům s Ferrari gratuluji k double a slibuji, že je ještě proženu.

V Sochi sa nám podarilo pripraviť auto na jednotku. Od prvého momentu sme mali výborný setup. Teda, ten setup bol loadnutý zo Singapuru, ale na nižšom aerosete sedel v Sochi ešte lepšie ako v Singapure. Fakt si nepamätám, či som vôbec niečo upravoval. Celý tréning bol teda len o tom, naučiť sa trať prejsť čo najrýchlejšie a do setupu som už nezasahoval. Napriek tomu si myslím, že sme v nedeľu mali veľmi konkurencieschopné auto, povedal by som, že asi najlepšie v tejto sezóne.

V kvalifikácii som ale nepodal dobrý výkon.Taktika bola isť prvý výjazd skôr na istotu a zabezpečiť si relatívne dobrý čas, čo sa mi však nie veľmi podarilo. O to ťažšie to bolo v druhom výjazde. Chcel som už isť naplno, aj som sa snažil, ale nejak sa mi triasli nohy a ruky a nepodarilo sa mi zajazdiť to, čo som očakával. Výsledné štvrté miesto pritom nebolo zlé, ale pri troche šťastia sme mohli byť aj na druhom. Po treste som však klesol na 7. miesto a trochu som sa bál o karambol v prvej zákrute.

Štart sa mi kupodivu vydaril, niežeby bol výnimočný, ale skôr som získal ako stratil a to ma po tých posledných zlých štartoch potešilo. V prvej zákrute som bol veľmi blízko od kolízie, dostal som dva ťukance, no auto nevykazovalo poškodenie, teda aspoň na displeji nič nesvietilo. Po prvom kole som bol na peknom 5. mieste. To som však dlho neudržal, pretože druhé kolo bolo plné chýb a prepadol som sa až na 9. miesto. Tie chyby neboli veľké, ale bolo ich dosť a navyše ma po každej chybe niekto predbiehal, tak som bol ešte aj v mnohých súbojoch, čo ma stálo dosť času. Následne som sa ako-tak dostal do tempa, síce som nejazdil úplne top časy z tréningu, ale to asi nikto. Vedel som, že môj čas ešte príde a tak som sa snažil koncentrovať sa na správne prejazdy a čo najvyrovnanejšie časy. Našťastie som sa po tom druhom kole nedostal do nijakého súboja a tak som si išiel svoje. Po 15 kolách som zamieril k mechanikom, prezul na softy, nastavil boost 3 a od tej chvíle som bol ako ryba vo vode. Keď som pred sebou nikoho nemal, jazdil som časy rýchlejšie ako špica, čo mi dodávalo sebavedomie. Nanešťastie, takýchto momentov veľa nebolo a tým, že som v prvom stinte toľko stratil, v druhom som sa musel vysporiadať z množstvom súbojov, kde som opäť prišiel o nejaké tie sekundičky. Ale vždy to mohlo byť horšie, našťastie som nemal žiadnu kolíziu s predbiehaným jazdcom, takže to bolo fajn.
Rovnaké tempo som si udržal aj po poslednej zastávke, predomnou boli už len dvojica Luděk Brunda a Jaro Strišovský. Tí mali tvrdšie zmesy, takže som vedel, že skôr či neskôr ich oboch predbehnem a dostanem sa na pódium. Škoda len, že obaja boli v tom čase v súboji a dosť ma zbrzdili. Opäť som nejakých pár desatín stratil, čo mi možno chýbalo práve na Peťa Paláska v závere. Ten však v poslednom kole spomalil a preto to možno vyzerá, že som došiel tesne za ním. Do cieľa som nakoniec došiel na peknom treťom mieste a prvýkrát v tejto sezóne som sa dostal na pódium.

Ak sa mám obhliadnuť spätne za závodom, tak ho musím hodnotiť kladne. Síce mi nevyšla kvalifikácia, ani prvé kolá, no potom som mal celkom slušné tempo. Ťažko povedať, ale myslím, že dnes sme mohli byť v hre o víťazstvo. Jiři nevyzeral úplne vo svojej koži, ale aj tak bol stále najrýchlejší . Neviem, nakoľko šiel naplno, ale dnes som mal rýchlosť podobnú jeho rýchlosti, čo dáva pekné vyhliadky do Austinu. Do USA sa nesmierne teším, Austin je jeden z mojich najobľúbenejších okruhoch. Dúfam, že budeme minimálne tak rýchli ako tu v Sochi. Gratulujem Ferrari k double, išli veľmi pekne obaja.

Do kvalifikace jsem nastupoval opět poměrně nepřipraven, kde jsem natrénoval necelých 80 kol a byl rád za čas pod 1:37, který jsem splnil a čas 1:36.859 byl pro mě dostačující a s 6. místem v kvaldě jsem byl naprosto spokojen.

Ze šestého místa na startu jsem se dokázal odpíchnout a ihned dostat před M. Březinu na páté místo. V T1 byl na mě vyvíjen tlak od L. Brundy zprava a M. Březiny na levé straně, kde jsem se trochu zalekl Luďka a mírně najel Michalovi do stopy, avšak jsem věděl, že jede vedle mě a snažil jsem se mu tam nechat dostatek prostoru. Bohužel i po našem mírném kontaktu s Michalem přišel o přední křídlo a já měl jen lehce ťuknutou formuli, se kterou jsem mohl pokračovat dále v závodě. Nevěděl jsem, čí to byla chyba, stejně jako Michal, takže necháme rozhodnout maršály. Po T1 jsem se octnul za dvojicí Ferrari, se kterými jsem držel poměrně slušné tempo po několik kol, dokud jsem nezačal chybovat hlavně v poslední zatáčce, kde se mi nedařilo trefovat trať a často jsem najíždel před obrubník, což mě dost zpomalovalo. Následně mi Ferrari ujíždělo a mě začali předjíždět jezdci, kteří jeli první stint na softech. Ztratil jsem asi další 2 pozice. Bohužel jsem si ani nenatestoval závod a přibližně jsem si myslel, že závod dokáži odjet na jednu zastávku v boxech. Jenže když přišlo desáté kolo a já měl na hardech nějakých 50% opotřebení věděl jsem, že nemůžu dojet. Viděl jsem i ostatní kluky jak přibližně ve 12 kole zajíždí skoro všichni do boxu tak jsem neváhal a ve 14. kole také navštívil pit. Obul jsem softy a doufal jsem, že začnu stahovat náskok jezdců předemnou. Celkem v pohodě se mi podařilo dostat před V. Nesvadbu a následně jsem měl menší problémy se skvěle jedoucím M. Adamcem, který mi pozici jen tak zadarmo nedal a bojovali jsme spolu po několik kol. Ve 27. kole v pitstopu jsem se vrátil na 6. místo. Neskutečně jsem začal stahovat 4 kola před koncem dvojici Brunda-Strišovský, nevím proč ale Luďkovi ta formule vůbec nedržela, tak jsem jezdil bezpečně a snažil se ho předjet na rovinkách. Brzdil mě boost 1, kde jsem si nemohl dovolit na rovince dát větší boost, protože jsem neměl do konce závodu dostatek paliva, takže jsem musel opravdu bezchybně z větrného pytle předjet Luďka. Tři kola jsem s ním bojoval a už párkrát bylo namále kolizi, protože se mi zdálo jeho auto opravdu nestabilní a nejspíše mu nejvíce odcházely brzdy. Tři kola před koncem jsem se v druhém sektoru na rovince držel za ním, ale tentokrát to nevyšlo, Luďkovo brzdy se zdály být totálně na odpis a já to už bohužel nedobrzdil a napálil to do něj. Otočil jsem ho, na pohled se mu s formulí nic nestalo, i když tvrdí, že jsem mu dorazil zadní křídlo. Já jí měl úplně zničenou a měl jsem co dělat, abych se dostal do cíle. Přiznal jsem se k trestu, protože vím, že to byla moje chyba, hold jsem s tím nepočítal, že mu to takto nebude brzdit. V posledním kole jsem ještě absolvoval průjezd boxy, což mi nějak špatně určilo pořadí a hodilo mě to úplně na konec pořadí.

Celkově jsem ze závodu dost zklamaný, měl jsem na to dojet na 4. nejhůř 5. pozici, jel jsem poměrně dobré tempo, což jsem docela koukal a byl jsem z toho mile překvapen, protože tréninku jsem moc času nevěnoval. Snad si to v Austinu vynahradím. Gratulace týmu Ferrari na bedně.

tak Q som stihol na poslednú chvíľu, cestoval som do BA a cesty boli otrasné, ale nakoniec som stihol zajazdiť aj kolo a neštartoval som posledný
štart mi vyšiel OK, získal som 2 pozície vďaka kontaktom
prvý stint som bojoval väčšinou s Adamcom, bola to dosť zábava
druhý stint som si zasúperil aj s lídrom ligy, ale súboj dlho netrval a Jiří mi rýchlo zdrhol
tretí stint som zase jazdil s Maclarenmi, Aďo bol na booste 3 a s lepšími pneu, ja som musel šetriť palivo, takže nebola šanca to udržať, nakoniec mi nadelil za tých pár kôl peknú dávku sekúnd.. súboj s druhým Mclarenom bol vyrovnanejší, bohužiaľ na Brundovom PC sme sa ťukli, čo je škoda, inak to mohlo byť čisté a nepadli by žiadne výhovorky a výčitky na moju adresu..
celkovo to hodnotím pozitívne, opäť 4. miesto a pekné body.. Austin nepoznám, tak som zvedavý, ako sa trať naučím

Příprava na závod v Sochi probíhala prvních 12 dní stejně jako na předchozí závody... tedy žádná nebyla, ale o víkendu jsem měl čas a snažil se dohonit co se dalo. Hlavně jsem se zaměřil na závod a jízdu na tvrdých pneu. Nakonec jsem byl na start překvapivě dobře připraven i v porovnání s týmovým kolegou - který, ale zase neměl ideální přípravu.

Kvalifikace bylo celkem ok. první řada pro Ferrari byla cílem a ten jsme splnili. Jen čas jsem chtěl mít o 0,3s lepší, ale nemohl jsem najít rytmus v 2.sektoru. Škoda chtěl jsem prohnat kolegu a přerušit jeho nadvládu v kvaldě.

Start závodu proběhl podle ideálního scénáře... no možná jen v první zatáčce jsme byli až moc vedle sebe. Díky tomu jsme se vyhnuli mele, která nastala v této zatáčce. V dalším kole jsem jel na druhé pozici a na hlavně jsem se snažil neudělat chybu na chladných pneu. Pak se na mě dotáhl L. Brunda a věděl jsem, že je na měkkých a proto jsem se rozhodl nebojovat na 100% s tím, že v dalším průběhu závodu pro mě nebude hrozba a zbytečným soubojem by jsme oba ztráceli čas. Jenže Luděk neváhal a při první příležitosti to poslal z hodně velké dálky a použil mě jako mantinel pro udržení se na trati. Vystrčil mě mimo ní a já zvažoval "v", ale neměl jsem poškození a byl začátek závodu tak jsem to nechal plavat i když mě to nepotěšilo. Pak se Luděk dostal i před Jirku S. a tak jsme se domluvili o tom, že Luďka budu "lovit" já a prohodili jsme pozice. I na hardech jsem Mclaren stahoval a setřil palivo. Tohle byl asi můj nejlepší výkon na hard pneu v kariéře. Před boxama jsem jel o 1,5s za vedoucím jezdcem a přezul na softy. Brunda se vrátil na první pozici, ale i když jsem jel B1 tak jsem ho během pár kol stáhl. Takže v této chvíli jsem měl naprosto famozně rozjetý závod - konkurent na prvním místě bude muset ještě jet na hardech a není vlastně nebezpečný a na další jezdce náskok 7s!!! Pak ale Luděk začal "závodit" hodně ostře a velmi nebezpečně. Asi 2 kola jsem se nechal tahat, ale jezdil pomalu a tak jsem se potřeboval dostat před něj. Luděk zvolil taktiku, která se mi vůbec nelíbí... když jsem ho předjel tak dal B3 a natvrdo se vrátil na první pozici a v technické části dal B1 a jezdil tak strašně pomalu a hlavně brzdil do zatáček o hodně dřív než je obvykle... tohle je strašně nebezpečné a jelikož jsem jel o vítězství tak jsem nechtěl riskovat a být nalepený hned na jeho zadek! Neustále mi to zavíral a praktikoval tento styl brždění vedlo k tomu, že můj náskok 7s(!!!!) na kolegu zmizel během 3 kol. Pak jsem zkusil na topku kdy jsem to už nevydržel a dal B3, ale on opět zadupl asi 100m před brzdným bodem a to už jsem se nevyhl a šel mimo trať takže jsem ztratil pozici. Byl jsem už hodně vytočenej jelikož jsem tímto ztratil hrozně času a navíc už na začátku závodu byl kontakt mezi náma... měl jsem to řešit a bylo by po problému. Pak se mi opět povedlo se dotánout na vedoucí duo, ale jezdec o kolo nechal první dva předjet a mě zavřel až došlo ke kontaktu a poškození vozu. Ztráta 3s a to už jsem teda moc nevydýchával. Přes tyhle všechny věci jsem věděl, že je závod otevřený... ale po zastávce jsem se vrátil až 6s (nevypnul jsem opravu auta )za kolegou a věděl jsem, že ho už nestáhnu. Navíc jsem musel podstoupit souboj s J. Strisovskym a ztratil jsem tím čas. Zbytek závodu jsem dojel na pohodu... věděl jsem, že Andrej Marečák je rychlej, ale že mě nedojede tak jsem jezdil B1 a snažil se auto dostat do cíle. V posledním kole mi na konci 2.sektoru explodovaly brzdy a já ztratil asi 4s a dojel před Andrejem což byla docela klika, protože auto nebrzdilo.

Celkově nemůžu hodnotit závod jinak než jako povedený. Ale chtěl jsem víc... je to většinou tak, že jeden jezdec vás o vše připraví a to se stalo mě. Chtěl jsem vyhrát, měl jsem na to a měl jsem náskok. Naprosto neadekvátní a zbytečná jízda (bez šance na udržení pozice) jezdce mě o to připravili... kdybych odečetl ztracený čas tak bych slavil vítězství... ale na kdyby se nehraje...

Celý závodní cyklus na trati v Sochi byl pro stáj Ferrari nadmíru povedený vítězství obou závodů a příděl max bodů je super výsledek! Gratulace jak M. Slezarovi tak J. Syrovatskému k vítězství. Musím poděkovat jak M. Slezarovi tak Jirkovi S. za skvělý set!!!

Ještě bych se chtěl jednou vyjádřit k souboji co mě stál vítězství. Já naprosto chápu, že Luděk bránil pozici a že mě nemusel pouštět ani mi to ulehčovat. Ale tento styl jízdy mě přijde naprosto neadekvátní. Nejde bránit každou pozici na 1000%, vždy se musí zvažovat zda to má smysl. Já jsem v prvních kolech věděl, že to smysl nemá (právě s Luďkem) a nechal jsem ho i přes to, že byl kontakt a dost nebezpečný manévr. Další věcí je čas ztracený těmito souboji! Kdyby se neaplikoval tento styl závodění tak by určitě jezdil rychleji a úplně by se vyhl souboji s Vávrou a Střišovským co ho pak stálo závod. Mohl dojet na krásném 3.místě... takhle to dopadlo pro něj hůř než pro mě. Ale já s ostatními závodím podle "jejich" pravidel a pokud se potkáme v dalším závodě tak nebudu čekat s předjetím, ale zkusím první možnost a při obraně budu nesmlouvavý...

Omlouvám se, že píšu tiskovku až teď, ale dřív jsem neměl čas kvůli škole a nemoci.

Kvalifikace se mi podařila zase přesně jak jsem potřeboval a dá se říct, že už očekával - 1. místo.

Start závodu nebyl nejhorší, protože jsem se udržel před mými soupeři, ale i tak měl můj týmový kolega lepší start než já. Do první zatáčky jsem brzdil vedle kolegy Petra Paláska, který bohužel zatáčku nemohl z vnitřku projet ideálně a já se tak dostal zpět na 1. místo. K mému překvapení jsem však nezačal ujíždět, ale spíše naopak se mě P. Palásek a Petr Vávra drželi a vypadalo to, že je brzdím. O pár kol později P. Vávru a P. Paláska předjel Luděk Brunda a ještě o několik kol později předjel i mě. Naštěstí měl Luděk měkké pneu, tak jsem věděl, že se ho nemusím snažit teď dohnat a předjet. O pár kol jsem pustil týmového kolegu, protože byl v tu chvíli rychlejší, mezitím nám Luděk ujel, ale Petr ho po několika kolech dojel i tak. Po prvních zastávkách v boxech se pořadí změnilo jen na chvíli, protože jsem se propadl za J. Stříšvského, které se mi relativně hned podařilo předjet a ujet mu. Během následujích kol se mi podařilo stáhnout 7 vteřinový náskok mého kolegy a Luďka na mě, jelikož Luděk bránil svoji 1. pozici velmi tvrdě. Když jsem je skoro dojel, tak Petr bohužel nedobrzdil a narazil trošku do Luďka a vyjel mimo trať a já tak získal zpátky 2. místo. O pár kol později jsem jel na svoji poslední zastávku v boxech s tim, že se na 1. místo před Luďka dostanu tak jako ta, protože jsem věděl, že na poslední stint musí vzít hardy a já už jen softy. Takže po všech zastávkách soupeřů jsem se dostal na 1. místo s náskokem 5 sekund na týmového kolegu. Nakonec se mi do cíle podařilo udržet 1. místo ikdyž si myslim, že týmový kolega si ho také zasloužil, ale i tak dojel na pěkném 2. místě a my jako tým získali double.

Gratuluju týmovému kolegovi k jeho zatím nejlepšímu umístění v závodě a ke 3. místu A. Marečákovi.