Ahoj, toto téma jsem založil, abychom si mohli vyměňovat zkušenosti s jízdou a nastavením vozu a výsledkem by měla být větší konkurenceschopnost všech.

Po závodě v Suzuce jsem byl hodně překvapený, že Lukáš a Jirka byly schopni odjet závod na jeden pit na středních gumách, aniž by v závěru stintů ztratili konkurenceschopnost např. v porovnání s mou dvou-zastávkovou strategií. Včera jsme s Jirkou Syrovatským provedli simulaci závodu se zapnutou telemetrií a data z nich mě přímo šokovali. Jel jsem na tvrdých gumách a Jirka na středních. Někdy kolem 18. kola jel Jirka přezout. Podle telemetrických údajů měl přitom Jirka gumy co se týče opotřebení v daleko lepším stavu než já. Zatímco já jsem měl velice sjetý přední gumy a zadní relativně v pohodě, tak Jirka měl poměr opotřebení předních a zadních gum téměř shodný. Zkoušel jsem dojet gumy do úplného zničení což se mi podařilo někdy v 24. kole. Po shlédnutí telemetrie jsem zjistil, že mi na zadních zbývalo ještě 30% gumy.
Říkal jsem si, že to možná bude setem ale mýlil jsem se. Opotřebení bylo při jízdě na Jirkově setu téměř shodné. Porovnal jsem si tedy teploty Jirkových a svých gum a zjistil jsem, že já měl po esíčkách v prvních sektoru teploty na předku uprostřed gumy kolem 134° a na vnějšku gumy cca. 145°. Na zadních gumách se teploty pohybovali těsně nad 120°. Jirka však měl teploty na předku a zadku podstatně vyrovnanější, obojí kolem 124° na středu pneumatiky. Když jsem se podíval na data SLIDE, což je česky řečeno sledování prokluzu pneumatik, tak jsem zjistil, že v esíčkách dosahují až 70 bodů ,ale Jirka měl maxima jen kolem 45 bodů. Jak vím, tak právě graf hodnot slide je v přímém poměru s daty opotřebení gum. Tzn., že čím větší slide tím větší opotřebení gum. Samozřejmě mni začalo vrtat hlavou jak to teda ten Jirka dělá, že dokáže jezdit rychlejší kola a zároveň takhle šetřit gumy. Rozhodl jsem se tedy jet pár kol svým zažitým stylem a pak zkusit jet co nejopatrněji, především v místech kde nejvíce stoupají teploty pneumatik, tedy především v esíčkách. Snažil jsem se najíždět do zatáček s méně plynem a méně natočeným volantem. Teploty najednou klesly na snesitelných 120° - 125° v těch nejnáročnějších sekcích. Zadní pneumatiky taky začali fungovat na podobných teplotách. Na mezičasech se mi začali objevovat zelené časy označující nejrychlejší průjezdy a přitom jsem jel daleko bezpečněji.
Po shlédnutí telemetrii jsem zjistil, že opotřebení a teploty jsou takřka shodné s daty od Jirky. V neposlední řadě i časy kol se hodně blížili těm Jirkovým. Zatímco při testu, kdy jsem jezdil agresivně se mé časy propadali a ztráta postupně narůstala až na jednu sekundu na kolo oproti Jirkovým časům a má závodní rychlost se i v tomto směru podobala té Jirkové.

Ještě netuším co vše se dá idealizovat setupem, v každém případě je jasné, že především v závodě je nutné jezdit v náročných sekcích, tedy středních a rychlých zatáčkách, s velmi lehkou nohou a snažit se, aby úhel zatáčení nebyl doprovázen skřípením pneumatik a průjezd generoval co nejméně tepla. Zkusil jsem si tedy i kvalifikační rychlost při tomto stylu na trati v Korei. V jednom kole s lehčím vozem už není rozdíl tak markantní, přesto se dá stále zajet rychlejší kolo pokud se vám podaří udržet teploty v rozumných mezích. Zatímco, když jsem na to tlačil a teploty dosahovali v poslední sekci přes 130° tak grip pneumatik šel hodně dolů, tak pokud jsem jel „opatrněji“ a držel se kolem 120° tak jsem o pár desetinek zrychlil. Dovolil bych si tvrdit, že rozdíl o 10° více přehřáté pneumatik dělá cca. půl sekundy na kolo a přitom není nutné jet tak na hraně.


Po těchto zjištění bych chtěl o to více doporučit mírnou úpravu fyziky pneumatik, jak jsem jí navrhoval v novinkách. Přece jenom teploty nad 130° na vnějšku gum ještě více už jsou trochu unreal a hlavně příliš. I když se dá stylem redukovat zahřátí cca. o 10° bylo by vhodné dalších 10° především u tvrdších pneumatik, redukovat nastavením fyziky generování tepla.
Protože na některých tratích nejde zase tak lehce zahřát gumy tak u měkčích gum, především SS by postačilo snížit zahřívání v zatáčkách o cca. 2-3° a nechat přirozené chlazení gum na stejné úrovni. U nejtvrdší směsi pak snížit zahřívání v zatáčkách tak, aby byl výsledek snížení o cca. 6-8° . Více snižovat nelze, neboť na tratích kde je většina náročných sekcí jedním směrem by vznikl problém jak zahřát gumy na méně namáhané straně. Tímto nastavením bychom se dostali i na těch nejnáročnějších tratích, za podmínky méně agresivní jízdy, k teplotám kdy pneumatiky pracují ideálně, tedy mají ideální grip. Za současného stavu budeme i při úsporném stylu na náročných okruzích typu Suzuka i Yeongam jezdit na přehřátých gumách a otázka bude jen v tom, jak moc u koho budou přehřáté. Tato malá úprava by dostala teploty při rozumné jízdě blíže k ideálním teplotám a ten kdo by jel příliš agresivně tak by se dostal na současnou úroveň úsporných jezdců. Prostě by se celé rozpětí teplot posunulo, ale stále by byly zvýhodněni ti, kteří by dokázali zacházet s gumami rozumněji, což se mi líbí, neboť práce s gumami je i v reálu klíčem k úspěchu. Další výhodu vidím při nastavení setu , kde klíčem k úspěchu je dostat pneumatiky do správných provozních teplot, což je dobře a jednoduše zjistitelná informace.

Doufám, že mé předané zkušenosti vám pomohou k lepším výsledkům a tím i větší vyrovnanosti samotných závodů. Také bych chtěl poděkovat Jirkovi za poskytnutí telemetrie a společné testování. Co se týče mého návrhu na mírnou úpravu generování teplot pneumatik, tak prosím ty, které jsem přesvědčil o výhodnosti změny, aby podpořili změnu v probíhající anketě, kterou nalezenou na našich stránkách. Ti kteří již hlasovali a nyní si svůj postoj rozmysleli, tak bych chtěl požádat, aby svou změnu rozhodnutí podpořili i v komentářích ankety. Nezapomeňte že anketa dnes večer končí. Pokud návrh neprojde, odstraníme problém s přehříváním až v příští sezóně, což si myslím, že je škoda.

Příště bych chtěl pokračovat a předat si zkušenosti při práci s Motecem a jeho telemetrickými údaji . Pak bychom mohli studovat nějaké změny nastavení vozu a jak se projevují v telemetrii a jak se změny projevují přímo na trati.