Ahoj všem,

tímto článkem navazuji na předchozí ohledně změn ve výdrži a gripu pneumatik. Tentokrát bych vám chtěl především pomoci zorientovat se ve stanovení pro vás nejvýhodnější závodní strategie.

Nejdříve připomenu, že v posledním update došlo k úpravě výdrže a gripu některých směsí, neboť jsem při reálném testování předchozího nastavení zjistil, že použití tvrdé směsi jsou na všech tratích značně nevýhodné a jejich volba by se rovnala výsledkové sebevraždě. Určitě mě nemotivovalo ke změně přizpůsobit si pneumatiky svým potřebám. Mohl jsem mlčet a prioritně používat jen měkkou směs a smát se těm, kteří by používali ty tvrdší směsi. Nemluvě o tom, že si už ani osobně nepamatuji závod, kdy bych tvrdé gumy vůbec použil.
Ti chytřejší by pak v sezóně používali výhradně softy a jen povinné použití dvou směsí by je nutilo na co nejmenší dobu použít i ty střední. Ale to mi přišlo jako strašná nuda a tak trochu bych se za to cítil zodpovědný, byť jsem informoval, že požadavek na rozdíly, tak jak je známe z F1, jsou pro hodinový závod nejspíš nereálné. Sice jsem roztáhnul výdrže jednotlivých směsí, ale jak jsem později během testování a výpočtů zjistil i to bylo pořád strašně málo. Z toho důvodu jsem výdrže jednotlivých směsí ještě více od sebe oddálil a rozdíly startovních gripů opět trochu přiblížil, ale pořád jsou ve větším odstupu než byly na jaře.

Nyní se vrátím k předmětu tohoto článku a to pomoci při stanovení jakou směs v závodě preferovat a podle toho stanovit strategii.
K tomu je potřeba i trochu počítat. Osobně jsem na to šel tak, že jsem si připravil tabulku, kde jsem si zapisoval časy na různých směsích a při různé váze vozu a pak zjišťoval, jak se opotřebení pneumatik projevovalo na časech jednotlivých kol, k tomu jsem připočítával časy strávené v boxech a nakonec porovnával jednotlivé strategie.
Taky jsem došel k poznání, že ne za všech teplotních podmínek jsou výsledky stejné. Dá se říci, že existuje všeobecné pravidlo, čím tepleji, tím více rostou akcie tvrdších směsí a naopak. Je to z důvodu, že především měkká směs, může mít za vyšších teplot problémy s přehříváním a tím ztrácet část své výhody ve startovní úrovni gripu a spolu s její krátkou životností, se může stát nevýhodnou volbou. Stejně tak za chladných podmínek, může mít větší problémy naopak tvrdá směs. Nezapomeňte, že u pneumatik určených do sucha o 6° studenější pneumatika ztrácí stejně gripu jako o 9° přehřátá.

V nadcházejícím ve Spa se jeví jako výhodnější tvrdší směsi. Je to dáno charakterem trati, kde je hodně rychlých zatáček, při kterých dochází k rychlému a velkému nárůstu teplot pneumatik. Jenže použití prioritně tvrdších směsí si vyžaduje volbu pouze jedné zastávky, jinak postrádá smysl. Ale to je v přímém kontrastu s velmi krátkou dobou zastávky, která při dobrém průjezdu netrvá ani 18 sekund, což je minimálně o 5 sekund méně než takový běžný průměr. Najet si v závodě jednu zastávku navíc znamená, jezdit o přibližně půl sekundy na kolo rychleji, což u této poměrně dlouhé trati není moc, když vezmeme v úvahu, že pojedete více času na pneumatikách s vyšším gripem a jejich opotřebení se neguje s vyšším počtem zastávek.

Jak se tedy rozhodnout?
K tomu jsem vám připravil takového pomocníka ve formě jednoduchého vzorce, který vám pomůže vypočítat, která volba by mohla být pro vás ta pravá. Reflektuje přitom vaše počínaní na trati, takže každý může dojít k jinému výsledku. Stejně tak můžete dojít k jinému výsledku z důvodu jiných teplotních podmínek na trati. Tento vzorec vychází z mnou testovaného poměrně složitého tabulkového porovnání jednotlivých strategií, ale jeho resumé se ve výsledku dost podobá mým závěrům.
Znění vzorce je následovné a hned poté ho vysvětlením:

Rozdíl času =(WearPerLap/100*BoxSec/Laps*LapTime*KoefLoseGrip)-(CompareWear/100*BoxSec/Laps*LapTime*KoefLoseGrip)

Výsledkem je vyžadovaný časový rozdíl na kolo v sekundách mezi dvěma směsmi. Pokud je výsledek kladný, tak se jedná o čas, který je potřebný získat oproti druhé směsi k porovnání. Pokud je výsledek záporný, tak je to čas o který nesmí být směs pomalejší, aby se vyplatila.

Nyní vyplním vzorec hodnotami a následně popíšu jak jsem je zjistil.
(4,5/100*18/34*106*0,6)-(2,5/100*18/34*106*0,6) a výsledek je 0,673 sec
4,5 je vysledované průměrné opotřebení zkoumané směsi v procentech, proto za touto hodnotou následuje lomeno 100, protože reálně se jedná o hodnotu 0,45. V tomto případě se jedná o opotřebení střední směsi.
18 je průměrná ztráta způsobená zastávkou v sekundách.
34 je počet kol v závodě
106 je odhadovaný sledovaný čas jednoho kola v sekundách. ideálně se pak jedná o průměrný čas na střední směsi s poloviční zásobou paliva a při průměrné spotřebě.
0,6 je koeficient ztráty gripu převedený na čas. Na všech směsích se totiž projevuje ztráta času podobně, tedy ztráta roste s jejím opotřebením vzájemně rovnoměrně. Zde je předpoklad, že nikdo nebude dojíždět na úplně sjetých pneumatikách ale bude se snažit rozložit počet zastávek optimálně k možnostem jednotlivých směsí. K tomuto koeficientu jsem se dopracoval porovnáním výsledku a tabulkových výpočtů času závodu. Pokud se vám ve vašem případě jeví, že se ztráta gripu projevuje na časech rychleji, můžete koeficient navýšit .

Druhá část vzorce je totožná až na první položku, kde se uvádí průměrné opotřebení na kolo u směsi, která je určená k porovnání, v tomto případě se jedná o tvrdou směs.

Výsledek 0,673 nám pak ukáže o kolik by měla být daná směs rychlejší či pomalejší v čase na kolo, aby se vyplatilo její nasazení.

Asi si teď položíte otázku, a co s tím číslem v praxi?

Nyní je potřeba si obě směsi otestovat. Protože se rozdíly s různou mírou náplně paliva mění, je potřeba vždy testovat průměry. Tzn. ve Spa se má jet 34 kol a k dispozici máme 100 litrů paliva. Můžeme si naplánovat test na uvedených směsích třeba pro pět kol. Takže bychom si měli vzít tolik paliva abych v průměru měli ve voze 50 litrů nebo 50,5 pokud si necháváme jeden litr paliva na konci závodu . Tzn. 50,5 + (100 litrů / 34 kol * 5 testovaných kol / 2) , což je cca. 58 litrů a ty bychom si měli nasadit pro začátek testu. Pak bychom se měli snažit o tuto spotřebu i během testu v každém kole. Ono jiné zahřívání bude na boostu dvě a jiné na jedničce a to se týče i opotřebení. Po odjetí pěti kol v přirozeném rovnoměrném závodním tempu na obou směsích je potřeba vyhledat průměrný čas na kolo. Osobně si škrtnu první kolo, kde ještě nejsou zahřáté gumy, pak smažu nejlepší a nejhorší kolo a udělám si průměr ze zbytku. Pokud zjistím, že je střední směs výrazně rychlejší než deklarovaných 0,67 sec, pak mám jasno, pokud je to +- stejné, tak vím, že stejně musím použít obě, pokud tedy nevstoupí do hry měkká směs, kterou porovnám úplně stejně akorát nejdřív hledám rozdíl především mezi měkkou a tvrdou směsí, abych věděl na kterou strategii se zaměřit.
V testu je velmi důležité sledovat opotřebení daných směsí. Po uvedených pěti kolech je nutné si zjistit celkové opotřebení a zjistit průměr, většina HUD softwaru umí, případně použít telemetrii. Pokud nemám ani jedno nebo s tím neumím, tak si odjedu celý stint až do okamžiku, kdy mu budou v interním HUDu svítit gumy červeně, což je tuším 50% opotřebení a pak zjistím kolik kol jsem ujel a lehce spočítám.

Pokud jsou si výsledky různých strategií velmi podobné, pak je potřeba zvážit, zda nepreferovat měkčí směsi, především v prvním stintu, neboť pomalejší směs vás může po startu stát několik pozic a následné uvíznutí v provozu, vás může připravit o více času než jsou rozdíly v daných strategiích.

Doufám, že vám článek trochu pomůže při stanovaní ideální strategie. Pokud máte nějaké dotazy, tak jsem k dispozici.

Michal