Mně osobně tento návod v Singapuru dost pomohl, sám bych do takových to hodnot asi nešel. Co jsem zkoušel v Suzuce tak se mi třeba nastavení 3rd tlumičů 200/100 nevyhovuje. Zadek je pak moc měkkej a klouže. Zatím jsem zkoušel tušim 180/130 a jeví se to docela dobře. Co by mě zajímalo na kolik nastavujete anti-roll bar? Přední mám většinou mezi 120-140, ale zadní vůbec nepoužívám, protože mi přijde, že absolutně kazí řiditelnost auta. Už když ho dám na hodnotu 10 tak auto má tendenci se přetáček téměř v každé zatáčce. Máte podobné zkušenosti?

Možná si říkate, že s tím jdu trochu pozdě, ale myslím, že i tak to může mít přínos, hlavně v tom, umět si nastavit vůz i pro jiné tratě. Nemá smysl jen posílat setup a nevědět co se za tím skrývá. Dále si myslím, že určité prvky si můžete vyzkoušet i pro tratě následující, nemluvě o tom, že třeba Abu je trať na nastavení podobná Korei.
Před závodem v Korei jsem udělal pár změn v nastavení vozu a protože se nejen v závodě ukázaly jako krok správným směrem, tak se o ně s vámi podělím. Protože jsem měl po večerech dost volného času, tak jsem se rozhodl odstranit dva problémy, které mé původní řešení způsobovalo. Prvním byl start závodu, který souvisí i s výjezdem z pomalých zatáček. Druhý pak, nestabilta při tvrdém brzdění. Obával jsem se, že vyřešením těchto problémů vznikne jiný problém a to velká nedotáčivost vozu, ale i když tomu pocitově tak skutečně bylo, tak kupodivu se to nepodpsalo na časech ale právě naopak. Navíc následující řešení způsobuje, že na to nemusí jezdec tolik tlačit a jezdit tak na hraně a přitom dosahovat rychlejších průjezdů. Nyní popíšu řešení a změny v nastavení oproti původnímu návodu pro trať Singapur. I když se tyto tratě poměrně liší, některé věci mají společné. V Korei se jezdí taky s poměrně velkým přítlakem a velmi důležité jsou tu výjezdy ze zatáček a stabilní brzdění, především do prvních tří zatáček, kde se brzdí s vysokých rychlostí do pomalých zatáček.

Nejdůležitější změny jsem provedl v 3rd nastavení.
Pružiny jsem zde nastavil vepředu na maximum a vzadu jen polovic tedy 200 ku 100 N/mm. To se jeví jako velmi nedotáčivé,což taky je, ale stabilzuje to vůz a to jak při brzdění tak i při výjezdech. Pocitově zatáčení působí jako nekonečné, ale při přetáčivějším nastavení stejně musíte čekat, než se vůz srovná, aby jste mohli začít tvrdě akcelerovat. Auto se však hodně stabilizuje při brzdění, takže budete moci později a tvrději brzdit a spolu s následujícím nastavením 3rd tlumičů vám nedovolí tak rychlý přenos váhy a tím se stabilizuje celý vůz. Odezvy vozu jsou sice pomalejší ale tady je to spíš ke prospěchu, než agresivně zatáček a hlídat si, přetáčivost na vjezdu i výjezdu ze zatáčky. Když to shrnu, tak pohodovějším a klidnějším způsobem dosáhnete stejného výsledku jako při přetáčivém nastavení, kde si neustále musíte hlídat přetočení. Navíc není potřeba jet tak agresivně, vůz vám jen tak neustřelí a taky nebudete tolik tlačit na gumy, které by neměli tolik klouzat a tolik se zahřívat jako při agresivnějším způsobu.

Pomalé 3rd tlumiče jsem vepředu také přitvrdil na 7200 N/m/s a 8400 při odrazu, vzadu pak 4800/6000. Čím větší je rozdíl mezi předním a zadním nastavením tím více je vůz stabilní, nicméně měkké tlumiče tu pak způsobují větší "klouzání" pneumatik. Jízda s tímto navrženým nastavením je méně klouzavá v zatáčkách. Tyto tlumiče mají za funkci vyvýjet tlak proti naklanění vozu v zatáčkách. Tedy narozdíl od tlumičů v normálním nastavení, které pro změnu reagují kolmě k vozovce, tak tyhle působí spíše vodorovně.
Rychlé 3rd tlumiče, které by měli pracovat především při přejíždění obrubníků jsem v Korei kvůli absenci přejíždění obrubníků moc neřešil a nastavil je o cca. třetinu méně tužší než ty pomalé. Možná to bude chtít na jiných tratích kde se skáče přes obrubníky a zároveň zatáčí, otestovat tak, aby nastavení stabilní, ale tady mi to přišlo zbytečný. Nicméně, když už jsem trochu líznul nějaký obrubník, tak vůz se choval při tomto nastavení velmi stabilně.
Také jsem přidal packery vepředu na 0,8 cm, aby se tím reukovali síly přenášené dopředu
Vzadu jsem pak nechal 0,3 přestože mám poměrně měkký zadek a to v normálním nastavení tlumičů, ale akcelerovalo se mi dobře a nezjistil jsem, že by se přitom přenášelo dozadu tolik váhy, aby bylo nutné nastavovat větší packery. Možná by stačilo i méně, ale nepřikládám tomu takovou důležitost.

Protože celá koncepce byla předělaná tak, aby se pomaleji přenášela váha tak jsem tomu přizpůsobil i geometrii, kde jsem nastavil menší rozbíhavost vepředu a menší sbíhavost zadu v poměru -0,15/+0,05. Náklon (Caster) jsem pak nechal na maximu, protože tak mi to přijde nejstabilnější.

Trochu jsem změnil i přístup k nastavení tlaků gum a rozložení váhy. Už tolik nebazíruji na tom, aby byly všechny gumy v optimálně okně i za cenu, že budou gumy různě podtlakované a přetlakované. Tlaky nastavuji tak, aby při dané váze vozu a teploty trati, byly natlakované tak, aby teplota uprostřed gumy byla v čistém středu oproti vnější a vnitřní teplotě. Zavažím poté redukuji podle toho jestli mám teplejší předek či zadek, prostě tak, abych dosáhnul na obou stranách relativně podobných teplot. Akorát se už tolik nesnažím přenášet tolik zaváží na méně zatíženou stranu, pokud by to rozhodilo stabilitu při akcleraci a brzdění i za cenu toho, že budu mít třeba jednu gumu o něco chladnější.

V klasickém nastavení per a tlumičů, jsem zvolil velmi měkké řešení, zase tedy vše pro dobrou trakci, tedy pera 100/70 n/mm. Světlou výšku jsem přizpůsobil vzadu tak, abych měl při plně naloženém voze na konci rovinky cca. jeden mm rezervu. Vpředu díky poměrně tvrdým 3rd perům a tlumičům, které taky pomáhají trochu držet vůz nad vozovkou jsem mohl jít s výškou na minimum a zároveň jsem mohl snížit packery na minimum tedy 1mm vepředu a 2 mm vzadu. Na hrbolatější trati bych to ale musel řešit jinak.

Protože jsem stabilizoval vůz na výjezdech, tak jsem si mohl dovolit trochu zkrátil převody mezi nižšími stupni.

Co se týče křídel, tak dlouho jsem toto zvažoval a rozhodoval se až podle rychlostí největších soupeřů. Protože taky zvolili křídla kolem 33, tak jsem se nakonec rozhodnul pro větší přítlak v poměru 33/32. Protože vůz byl dost stabilní tak jsem zvažoval i menší křídlo a trošku větší přetáčivost, ale tím bych trochu zradil koncept, který jsem si před závodem dal a to postavil super stabilní nastavení, což se nakonec povedlo.

Diferenciál jsem si nastavil 14/12/16. S nastavením diferenciálu většinou tápu, protože dost často se mi stává, že v tom nastavení kde se cítím nejlépe jsem pomalejší a naopak.

To jsou asi všechny změny, které vedly k úspěšnému řešení. Tak se nechte inspirovat a postavte si také podobně stabilní set. Hlavně se nechte odradit, když ne vše půjde hned hladce. Na jiné nastavení je potřeba si zvyknout postupně a naučit se hledat kdy je potřeba začít akcelerovat a jakou silou, prostě najít hranice. Taky si zkuste jízdu kdy nepůjdete s natočením kol do takového úhlu, které už gumy stejně nepoberou. Dobrým pomocníkem je postupné snižovaní zámku volantu. Např. já jezdím krom Monaka na zámku 13 a s volantem nastaveným na 300° úhel a ve hře mám vypnutý proměnlivý uhel stáčení volantu. Myslím že defaultně je tam nárustní ratio kolem 0.4. Tzn. že s narůstujícím úhlem zatočení vám roste navíc natočení kol o tento poměr. Ale je to možná jen o zvyku. Sice musím více zatáčet, ale přijde mi, že takhle v tom mám větší cit.

Pokud budete potřebovat s něčím pomoci tak piště. Pokud budu vědět rád pomůžu.