Během testování jsem se v posledním týdnu soustředil na nastavení vozu s plnou zátěží, což se odrazilo v tom, že auto nefungovalo s prázdnou nádrží. To se ukázalo v kvalifikaci, kde jsem ztrácel příliš mnoho na špičku.
Očekával jsem, že se to vrátí aspoň v začátku závodu, ale ani tam to nebylo ono. Místo, abych jezdil s prvními třemi, tak jsem se spíš bránil Vladkovi. A to jsem měl poměrně slušný start a v první zatáčce se procpal před Jirku R. V polovině závodu jsem, poté co ostatní absolvovali pity, jezdil chvíli třetí a ztrácel na vedoucího Aleše cca. šest sekund. To už mi bylo jasné, že se strategií dvou zastávek už toho moc nesvedu a těžko se zúčastním bojů o bednu. Přestože jsem jezdil bez chyb, tak moje tempo bylo dost slabé. Následkem toho bylo, že mě dojel i Petr Milev. Před mou druhou zastávkou zajel Petr o dvě kola dřív do boxu a díky tomu se dostal přede mne. Říkal jsem si, že na trochu čerstvějších gumách, bych si mohl vzít později pozici zpět, ale s prázdným vozem jsem měl přední gumy trochu více zahřáté a naopak zadní gumy byly trochu chladnější. Petr mi trochu poodjel a já jsem s tím nemohl nic dělat. Auto bylo sice stabilní, ale závodní rychlost byla čím dál horší. Do našeho souboje se později přimíchal Jirka R., který jel na jeden pit. Díky tomu, že Petr dojel Jirku na už hodně ojetých gumách, tak jsem se na oba v závěru dotáhnul. Nicméně díky menší top speed jsem musel útočit v zatáčkách, což se mi zrovna moc nepovedlo. Zkusil jsem to ještě v nájezdu do cílové rovinky, ale Petr trošku dřív brzdil než jsem čekal a já to naopak zkusil později. Výsledkem bylo, že jsem Petra trochu postrčil a roztočil. Vědom si toho, že by mi tohle u komisařů neprošlo, tak jsem pozici vrátil a poslušně dojel až na šestém místě.

Celkově jsem s výsledkem velmi nespokojen, byť jsem jel poměrně stabilně, ale s tím setem jsem byl zřejmě úplně vedle. Sakhir mi tedy vůbec nesednul a věřím, že Barca mi bude sedět mnohem více. Navíc jsem se poučil, že stavět set tímhle způsobem je chybná cesta, takže se vracím o krok zpět.
Gratuluji Alešovi k vítězství. Dalším na bedně gratulovat nebudu, protože nejsem fanouškem těchto komedií. O to více mě těší Alešovo vítězství a jakmile přijdu o šanci na titul, tak může počítat s mou podporou. Zatím je ale pořád šance, takže budu bojovat dál.

Kvalifikace
S kvalifikací jsem byl nadmíru spokojen, čas jsem zajel celkem solidní. Jedinou vadou na kráse byla ztráta pouhých tří setin sekundy na druhého Jirku S. Ale celkově jsem byl se třetím místem spokojen.

Závod
Start se mi povedl a já se do první zatáčky nasoukal dokonce před druhého Jirku, ale ten si to zkušeně pohlídal a zařízl mě hned na výjezdu. Seřadil jsem se tedy za oběma redbully a trošku čekal že mi začnou ujíždět. To se jim ale naštěstí nepodařilo a po přepuštění první pozice od Lukáše Jirkovi jsem se za Lukáše pověsil. Cítil jsem že jsem nepatrně rychlejší a jelikož Jirka vepředu malinko poodjížděl dlouho jsem se, i vzhledem k pneumatikám, za Lukášem nevozil a hned ve třetím kole se dostal před něj s cílem držet se tempa Jirky. Následujících asi 14 kol bylo jako na houpačce. Jedno kolo byl o pár desetin rychlejší Jirka, další kolo já, jedno kolo Lukášovi nevyšlo a ztratil na mě pár desetin, v tom dalším se mu povedlo na mě zaůtočit, ale obecně se Lukáš držel v jedné vteřině za mnou a já se musel bánit mnoha jeho útokům. Poté ovšem Jirka vytropil chybu na výjezdu z osmé zatáčky a já se dostal pohodlně před něj, společně s Lukášem. Jedno kolo jsem vydržel na čele a poté se rozhodl zajet do depa, o jedno kolo dříve jak Lukáš, což se nakonec v závěru ukázalo jako klíčové, protože za jedno kolo na nových gumách jsem na něj najel 3 sekundy a rázem se z jedné sekundy stal čtyřsekundový odstup. Dýchalo se mi tedy lépe ale ne nadlouho. Po pár kolech začal Lukáš zajíždět skoro o půl sekundy lepší časy a jak já a stahoval mě co to šlo. Jako by toho nebylo málo při přenastavování boostu jsem si omylem zapl omezovač rychlosti zrovna v technické sekci, pořádně mě to rozhodilo (jak se řiká když se pose*e jedna zatáčka tak se pose*e i celé kolo) a Lukáš byl už zas na mě. Takže kola ubývala a tlak stoupal. Jenže v předposledním kole Lukáš udělal chybu a dostal se na nedostižitelnou ztrátu a tak se rozhodl radši boj vzdát a přepustit místo kolegovi. V závodě mi to nevadilo, měl jsem poslední kolo aspoň klid. S odstupem času mě to trošku mrzí že jsme si to nemohli rozdat natvrdo v posledním kole o vítězství, protože souboje v celém závodě s ním byly hezké a fér.

Takže celkově s celým závodem spokojenost, konečně jsem se také dočkal tuto sezónu na plný bodový příděl a rázem jsem se vyhoupl na celkovou druhou příčku. Mercedesu jame jako tým poodskočili na 35 bodů, když Tonda přivezl jeho oblíbených 6 bodů, což je už taky slušné.

Další na pořadu je Barcelona, na kterou mám krásné vzpomínky díky mému úplně prvnímu vítězství tady na lize, když jsem, ne ještě tak zkušený, porazil suverénního Lukáše. Takže uvidíme jak budu za rok vzpomínat na Barcelonu letošní.

Tiskovka
Jak jsem iiž psal v mé zprávě před závodem, do závodu jsem nastupoval s tím, že závod odjedu a budu rád za jakékoliv body. Toto bylo způsobeno špatnýmy časy už v přípravách na závod.

Kvalifikace:
Kvalifikaci jsem měl naplánovanou klasicky do dvou stintů po dvou rychlých kolech. Povedlo se mi tak dojet na celkem uspokojivém 6. místě, což, vzhledem k testům pro mne byl úspěch.

Závod:
Po startu jsem se opět potýkal s velkým poklesem FPS, což ovlivnilo částěcně mojí výkonnost a nestačil jsem tak na skupinku s Vladkem Nesvatbou který mě na startu předjel. Bohužel, jak jsem předvídal mé tempo nebylo moc valné a začala mě stahovat skupinka s Petrem Milevem. Tomu také napomohlo elegantní pirueta Jirky Ruckera na konci druhého sektoru, která způsobila kouřovou clonu a já tak musel zpomalit než Jirka vykouknul zpoza dýmu spálených gum. Tudíž se přede mne dostal Petr a začali se dotahovat i Pepa Král a Honza Vitvar. S Pepou jsem si pak užil během závodu několik pěkných, férových soubojů, což mě velice potěšilo. Pepovi jsem pak díky jednozastávkové strategii ujel, ale pozbytek závodu jsem si musel hlídat Honzu Vitvara který se na mě díky čertvějším pneu postupně dotahoval. Ke konci závodu jsem si pak neodpustil malou chybu při týmové konzultaci a dovolil tak Honzovi dotáhnout se na rozdíl sekundy a musel se tak hodně snažit Bych ho na sjetých pneu za sebou udržel. To se nakonec povedlo a já si dojel pro mé oblíbené sedmé místo.

Ze závodu tak odcházím spokojen, protože jsem si užil spoustu hezkých soubojů a v závodu jsem se chvíli nenudil. I sedmá pozice se dá označit za úspěch k mé formě v Bahrainu. Těším se tak na španělskou půdu, kde mi místní trať sedí více a budu tak moct konečně předvést nějaký lepší výsledek.

Musím pak pogratulovat mému týmovému kolegovi který si vyjel krásné první místo a pomohlu mu tak dostat se na druhé místo v PJ. Celkově si tak tým Lotus odváží pěknou porci bodů která se hodí v boji s Mercedesem v PK.

Takže naviděnou ve Španělsku.