Na okruh v Barceloně jsem nepřiletěl zrovna v ideální náladě...
Měl jsem docela vážné osobní problémy a neměl jsem dostatek času na trénování. Při trénincích jsem ujel necelých 20 kol a s časem něco přes 1:24.... jsem byl smířený...
V Kvalifikaci jsem nakonec obsadil 8. místo a po trestech a rošádách s pozicemi mi byla udělena ,,hořká" 5. startovní pozice a mému kolegovi Martinovi ,,hořké" Pole Position...
Start závodu se nejvíce povedl Lotusům kdy se oba dva piloti přehnali před mého kolegu Martina. Já jsem měl to štěstí , že jsem neodstartoval hůř, než piloti zamnou a tím jsem se dostal dopředu do blízkosti Lotusu jedoucím na druhém místě.
Jenže jsem minul brzdný bod a měl jsem co dělat s ubržděním a zatočením mého vozu do první zatáčky.
Trošku jsem tím ztratil a najednou jsme byli mezi 1. a 2. zatáčkou naskládaní tři jezdci najednou!
Všiml jsem si, že nalevo mám Martina a nechtěl jsem mu dělat problémy tak jsem před následnou levotočivou trošku srovnal vůz a tím přibrzdil Oldu Hromka
Pak už jsem se jen propadal a jel opatrně což se mi vyplatilo neboť jsem se vyhnul několika kolizím.
Snažil jsem se jet na pneumatikách medium co nejopatrněji neboť tento druh pneu nebyl dobrou volbou a naše monoposty nebyly schopné zahřát pneu na provozní teplotu...
Ve 2. kole se naše problémy s pneu potvrdily... Martin dostal uprostřed 4. pravotočivé zatáčky smyk a zůstal stát napříč na vnějšku zatáčky...
Já jsem jel pár pozic za Martinem a bojoval s jedním monopostem Torro Rosso a bohužel jsem se soustředil více na souboj než na to co se odehrává přede mnou...
Následoval prudký náraz do mého týmového kolegy který mi poškodil zavěšení a otočil mě v kačírku o 180 stupnů....
Mé myšlenky hned směřovali k Martinovi neboť jsem si byl jistý, že jsem mu urval zadní křídlo...
Pak jsem jej už neviděl a čekal jsem že ho potkám při zastávce v boxech. Ani tam ale nebyl a mě se docela ulevilo.
Martin vyvázl ,,naštěstí" s jakž takž říditelným vozem a já jsem byl za to rád!
Pro mě ovšem následovala série katastrof!
Ve 12. kole jsem měl za sebou Kubu Moravce ,který byl o kolo popředu a já jej měl pustit... Na cílové rovince byl ještě daleko a mě překvapilo jak rychle se dokázal přiblížit...
Mezi 1. a 2. zatáčkou mi blikla modrá vlajka a já si řekl, že na výjezdu z T2 zustanu na vnějšku a zpomalím... Jenže jsem v zrcátkách viděl jak Kuba jede na výjezdu venkem a zazmatkoval jsem a zablokoval ho a možná mu i poškodil monopost
Tím bych se chtěl Kubovi ještě jednou omluvit... Promiň Kubo
Byl jsem rozhodnutý, že ikdyž nedostanu trest, tak že si sám za tohle zajedu průjezd boxy a až po té si zajedu do boxů na opravu monopostu...
Oprávněný trest přišel v šikaně před nájezdem do boxů kam jsem měl i tak namířeno...
Něco jsem musel hodně pokazit neboť se mi nepovedla ani zastávka v boxech ani průjezd který jsem měl v plánu
Byl jsem zmatený a na chvilku jsem to chtěl zapíchnout...
Ale jel jsem dál s tím, že si to odpykám znovu a pak si zajedu do boxů... A pak se do toho vložili Aleš s Tondou a můj trest Drive Thru zrušili... Tímto bych jim chtěl moc poděkovat za pozornost a neskutečné FairPlay rozhodování a posouzení situace! Děkuju kuci!
Nic méně jsem dělal jednu chybu za druhou a mockrát jsem se ocitl mimo trať jak jsem se snažil přiblížit se soupeřům...
Nakonec jsem byl rád že jsem vůbec dojel do cíle a svůj poničený monopost zaparkoval v cíli u boxové zídky...
Závěrem bych se chtěl omluvit celému týmu za zkažený víkend a taky za naši vzájemnou kolizi s Martinem, která vzešla z nešťastné souhry náhod ...
Ale asi nám to nebude nic platné, neboť výraz Vidžaje po závodě byl jasný...
S Martinem půjdeme na kobereček a asi to pro nás oba nebude zrovna radostná událost...