Môžete písať ...

Lukáš Droppan napsáno:

Môžete písať ...

Nápodobně

Na Monako jsem poslední dny naladil úplně nový setup vozu. Najezdil jsem přitom strašně moc kol. Trošku jsem v testech ztrácel na Lukáše v posledním sektoru, ale zas jsem měl lepší první dva sektory a to mi dodávalo optimismu.

V kvaldě Lukáš zajel fantastický čas a to bych nedal ani kdybych poskládal své nejlepší sektory. Jak to dělá ? :-)
Bohužel se mi nepodařilo zajet vůbec nic a ke spokojenosti jsem ztrácel celou sekundu. Tonda naopak zajel moc hezky a na rozdíl ode mne předvedl téměř své maximum, takže moc gratuluji k perfektnímu výkonu. Třetí místo a ještě se štěstím bylo pro mne hrozné zklamání, protože časy hluboko pod 1:15 jsem zajížděl už pár dnů zcela pravidelně. Kam se poděla jarní forma v kvaldách netuším :-(

Naštěstí start se mi podařil až neuvěřitelně dobře, zřejmě úprava setu zabrala, a už po pár metrech jsem nakouknul před Tondu. V první zatáčce to bylo hodně natěsno ale naskládali jsme se a já udržel druhé místo. Lukáš na začátku nasadil ostré tempo a mě naopak pár kol trvalo než jsem se dostal do rytmu a než to přišlo měl jsem ztrátu čtyř sekund. Pak už jsem držel tempo Lukáše a postupně se mi podařilo aspoň odjet Tondovi, tak abych se nemusel bát, že to na mě někde zkusí. Přesto jel Tonda perfektně a byl jsem rád, když jsem se mu nějakou desetinu v kole utrhl.

Tonda pak zajel do boxu o kolo dřív, takže jsem měl co dělat, abych udržel pozici, když jsem zůstal o kolo déle na již hodně klouzavých gumách. Potřeboval jsem si povypínat malou opravu, protože nějakému šrámu na voze jsem se nevyhnul. Ale v Monaku je těžké se hrabat v menu, zvláště pokud nemáte funkční tlačítka na volantu. Překvapila mě strategie Redbullu, který jel na jeden pit. Podle mého dojíždět na ojetých gumách je tady, lidově řečeno o hubu.

Do posledního stintu jsem přidal o jeden stupeň přítlak na předek. Dokud gumy držely, tak to bylo fajn, ale v posledních kolech bylo vyvážení hodně rozhozené a vůz postupně klouzal čím dál víc. Potřeboval bych i tlačítka na posun vyvážení brzdy, protože na brzdách to bylo s lehkým vozem na ojetých gumách doslova strašný. Byl jsem rád, že jsem to do cíle nějak dotlačil. Možná jsem měl jet strategii tří pitů, ale těžko říct, jak bych narážel na provoz.

Gratuluji Lukášovi k vítězství, byl dnes hodně rychlý a přes, dle mého názoru, chybnou strategii zaslouženě vyhrál. Možná škoda, že jsem na začátku hodně ztratil a že jsem na závěr rozhodil vyvážení vozu. Možná šlo tuto jejich chybnou strategii využít více.
Tondovi gratuluji k perfektnímu výkonu. Bylo to hodně těžký a byl jsem po závodě hodně unavený, takže respekt všem, který závod dojeli.
Výsledek závodu mi ještě pořád dává aspoň teoretickou šanci na titul i když jsem až čtvrtý na řadě. Tak snad se ještě uvidíme v této sezóně na trati.

V Kvalifikaci jsem čekal lepší umístění, protože jsem měl na lepší čas a hlavně v 1. stintu jsem nemohl zajet dobrý čas, protože v jednom z mých rychlých kol mě v posledním kole zabrzdil jeden z pilotů a 2. stint se mi nepovedl jak jsem chtěl - 4. místo nic za co mohu být rád.

Start závodu se mi vůbec nepodařil, jelikož jsem neodhadl otáčky a udělal polohodiny do bariéry, ale naštěstí se zařadil aspoň na 6. místo. Od té chvíle jsem musel jet s vozem ,který nebyl, tak stabilní v zatáčkách a navíc zatáčel na jednu stranu, takže jsem se snažil alespoň jet na podobném tempu jako Aleš a Vladko předemnou což se mi docela dařilo. Po pár kolech udělal Vladko chybu v rychlé šikaně a já jsem měl celkem štěstí, že bylo místo pro projetí kolo něj. V tu chvíli jsem měl před sebou Aleše s 5 sekundovou zrátou. Po pár kolech jsem Aleše docela rychle stáhl, docela jsem se divil jak rychle jsem ho stál a řekl si, že má asi nějaký technický problém a byl jsem o trochu šťastnější, protože můj největší konkurent v boji o titul spadl až za mě. V dalších fázích závodu jsem se dostal až na 2. místo, protože jezdci předemnou jeli do boxů, ale po pár kolech jsem jim pozici přepustil, protože nemělo smysl se s nim, tak dravě prát na sjetých pneu. Ve 22. kole jsem konečně s poškozených vozem zajel do boxů s cílem se dostat na pódium. Zprvu se mi to celkem dařilo, protože jsem se během pistopu dostal před Aleše a stahoval Tondu před sebou, poté se, ale předemnou objevil karambol, kteý zhatil mé šance na lepší umístění a dokonce jsem se musel obávat své pozice, protože z 6 sekundového náskoku na Aleše najednou byli 3 vteřiny. V dalších kolech mě hodně překvapilo jak mi může Tonda předemnou ujíždět když jsem ho stahoval a to samé zamnou Aleš jak mě může stahovat když jsem mu ujížděl. Dal jsem vše do zbývajících 11 kol a snažil se jet bez chyb a stabilně. Nakonec díky chybě Aleše v posledním kole jsem si mohl oddychnout a dojet si pro 4. místo.

Michale nevím proč tu naší strategii označuješ za chybnou když nejspíše já jediný s Lukášem dokážeme jet dlouho na pneu a většinou jezdíme na 1 pit a často nám to vyšlo a myslím si, že i lépe než tobě 2 pity kolikrát. Za další díky mé strategii jsem se dostal před Aleše.

Jiří Syrovatský napsáno:

V Kvalifikaci jsem čekal lepší umístění, protože jsem měl na lepší čas a hlavně v 1. stintu jsem nemohl zajet dobrý čas, protože v jednom z mých rychlých kol mě v posledním kole zabrzdil jeden z pilotů a 2. stint se mi nepovedl jak jsem chtěl - 4. místo nic za co mohu být rád. Start závodu se mi vůbec nepodařil, jelikož jsem neodhadl otáčky a udělal polohodiny do bariéry, ale naštěstí se zařadil aspoň na 6. místo. Od té chvíle jsem musel jet s vozem ,který nebyl, tak stabilní v zatáčkách a navíc zatáčel na jednu stranu, takže jsem se snažil alespoň jet na podobném tempu jako Aleš a Vladko předemnou což se mi docela dařilo. Po pár kolech udělal Vladko chybu v rychlé šikaně a já jsem měl celkem štěstí, že bylo místo pro projetí kolo něj. V tu chvíli jsem měl před sebou Aleše s 5 sekundovou zrátou. Po pár kolech jsem Aleše docela rychle stáhl, docela jsem se divil jak rychle jsem ho stál a řekl si, že má asi nějaký technický problém a byl jsem o trochu šťastnější, protože můj největší konkurent v boji o titul spadl až za mě. V dalších fázích závodu jsem se dostal až na 2. místo, protože jezdci předemnou jeli do boxů, ale po pár kolech jsem jim pozici přepustil, protože nemělo smysl se s nim, tak dravě prát na sjetých pneu. Ve 22. kole jsem konečně s poškozených vozem zajel do boxů s cílem se dostat na pódium. Zprvu se mi to celkem dařilo, protože jsem se během pistopu dostal před Aleše a stahoval Tondu před sebou, poté se, ale předemnou objevil karambol, kteý zhatil mé šance na lepší umístění a dokonce jsem se musel obávat své pozice, protože z 6 sekundového náskoku na Aleše najednou byli 3 vteřiny. V dalších kolech mě hodně překvapilo jak mi může Tonda předemnou ujíždět když jsem ho stahoval a to samé zamnou Aleš jak mě může stahovat když jsem mu ujížděl. Dal jsem vše do zbývajících 11 kol a snažil se jet bez chyb a stabilně. Nakonec díky chybě Aleše v posledním kole jsem si mohl oddychnout a dojet si pro 4. místo. Michale nevím proč tu naší strategii označuješ za chybnou když nejspíše já jediný s Lukášem dokážeme jet dlouho na pneu a většinou jezdíme na 1 pit a často nám to vyšlo a myslím si, že i lépe než tobě 2 pity kolikrát. Za další díky mé strategii jsem se dostal před Aleše.

Je to můj názor a i kdyby jste ničili gumy méně jak já, tak propady vašich časů na koncích stintů, mluví o tom, že to nebyla dobrá strategie. A díky krátkým boxům, které navíc zkracují trať, byla ztráta v boxech jen cca. 13 sekund, což je extremně málo. Já lituji, že jsem neposbíral odvahu a jel na tři pity s větším využitím SS.

Možno nebola, no ja som vyhral a Jirko sa posunul dopredu... Všetko ostatné je už len keby... A na keby sa nehrá

Po celou dobu tréninků jsem se v Monaku pohyboval na předních pozicích s časem, jenže na setu který byl hodně agresivní a žral pneumatiky. Pár dní před závodem jsem se v něm tedy šťournul a zkusil ho upravit více "do závodu" s tím že obětuju nějaké místo na startu ale zase s tím že se s tím nebudu muset celý závod prát a pošetřim trochu gumy.

No tohle se ukázalo jako osudová chyba. V kvalifikaci jsem se ani zdaleka nepřiblížil k hranici jedné minuty a patnácti sekund a musel se spokojit s pátou pozicí. To jsem ale netušil co se bude dít v závodě.

Závod byla tragédie. Auto jaksi nefungovalo s plnou nádrží, na vjezdu bylo nedotáčivé a na výjezdu zas nestabilní. Tahle nefunkčnost auta se přenesla i na mě, takže já jsem nefungoval taky. Absolutně jsem netrefoval zatáčky a dobrou půlku závodu jsem jel v křeči. Na startu jsem si sice o jedno místo polepšil na úkor Jirky, takže jsem se dostal na čtvrtou pozici, ale nedokázal jsem držet krok se špičkou. Na tomto místě jsem setrval až do prvních boxů, po kterých jsem se propadl za Jirku který v tu dobu ještě nebyl v boxech. Stahoval jsem ho až 2s/kolo a nevěděl jsem jestli má nějaký technický, či jiný problém. Když jsem potom koukl na počet kol když Jirka zajížděl do boxů, nacházeli jsme se těsně před polovinou závodu a mě bylo jasné že Jirka pojede na jeden pit. Dostal jsem se tedy zpátky na čtvrtou pozici už znovu se značně ojetými gumami a začínal mě stahovat Petr Milev. Auto už bylo práznější takže už se jelo o trochu lépe ale pořád jsem byl rozhozený a neschopný něco pořádného zajíždět. Vše se změnilo po druhých pitstopech, kdy o poznání lehčí auto na nových gumách zázračně začlo fungovat, dodalo mi jistotu a já poprvé v závodě přišel na pozitivní myšlenky že bych Jirku mohl ke konci předjet jako v minulém stintu. Začalo se mi s autem dařit a já začal Jirku na ojetých gumách stahovat, až jsem se kolem 42. kola objevil sekundu za ním. Jenže, když už jsem fungoval já společně s autem, tak přestal fungovat PC. V nájezdu do první zatáčky jsem dostal zásek a po něm jsem děkoval bohu že ještě žiju a nejsem ve svodidlech. Bohužel ale z sekundové ztráty se znovu stala 3 sekundová a já věděl že tohle už nebude lehké. Dokázal jsem se v předposledním kole sice znovu dostat za Jirku na odstup jedné vteřiny ale už také na značně opotřebených gumách, takže jsem to s přehnanou snaživostí v posledním kole roztočil. Toho málem ještě využil znovu nenápadný, ale výborně jedoucí Petr Milev. Už jsem si ale mojí pátou pozici uhlídal a konečně mohl sundat volant ze stolu a jít se nějak odreagovat, po takhle hrozném závodě.

Snad si v Kanadě trochu spravím chuť a byl bych moc rád kdyby se mi podařilo zopakovat vítězství z minulé sezony. Jenže bylo to šťastné vítězství po tom, co Lukášovi odešly brzdy, takže čekám že tu znovu bude silný, takže to znovu nebude lehké a mám takový pocit že letošní bitva o titul se rozhodne až v úplně posledním závodě a to dokonce rovnou mezi třemi až čtyřmi jezdci.

Na závod v Monaku jsem se moc těšil, protože je to jedna z mých nejoblíbenějších tratí a je to pořádná výzva na koncentraci pilota. Po loňském zpackaném závodě několika incidenty jsem sice si sice chtěl vylepšit reputaci, ale víkend před závodem jsem si spíš řikal, že budu rád když to moc nerozsekám a dojedu na bodech. Avšak v neděli před závodem jsem se ocitl v překvapivě klidném rozpoložení a zajel v tréninku osobní maximum.

V kvalifikaci jsem pomýšlel tedy na zhruba pátou až šestou pozici a po prvním stintu, kdy jsem čas nedostal pod 1:15 jsem ani v lepší umístění nedoufal. Navíc druhé rychlé kolo bylo narušeno jedním z pomaleji jedoucích jezdců a já byl nucen zajet do boxů o kolo dříve. Překvapivě jsem se však držel na druhé pozici za Lukášem. V nájezdu do prvního ostrého kola jsem byl vyrušen návštěvou v pokoji a umazal si tak další rychlé kolo. V posledním kole se mi pak podařilo dostat čas těsně pod 1:15 a upevnit si tak druhou pozici. Z toho jsem měl velkou radost, obzvlášť v Monaku, kde je kvalifikace skoro stejně důležitá jako závod.

Na startu jsem však trochu zaspal a na Michala se svým raketovým startem jsem ani nestihl zareagovat, ale přesto jsme spolu dojeli bok po boku do první zatáčky, kde mi po vnitřku vzal druhou pozici. Po tom jsem se za ním ještě chvíli držel, ale trochu mi poodjel a poté jsem se za ním více méně držel celý závod s rozdílem 5-8mi sekund. Strategii jsem měl dvouzastávkouvou a po první zastávce jsem se tedy dostal za Jirku Syrovatského který jel pouze na jednu. Toho se mi však podařilo díky čerstvějším pneu a asi Jirkově ochotě předjet a mohl tak udržovat rozestup mezi Michalem a mnou. Zbytek závodu jsem pak jenom kontroloval ztrátu jezdců jedoucích za mnou a dáváním pozor abych neudělal chybu. Jediné co mě mrzí je, že jsem Lukáše po jeho zastávce nenechal déle za sebou a na konci závodu mít větší šanci ho dojet. Bohužel díky malé chybě v šikaně za bazénem, kterou jsem si musel zkrátit jsem Lukášovi raději pozici přenechal. Před cílem jsem ještě trochu zmenšil náskok Michala i Lukáše, ale kluci už byli moc daleko.

Celkové třetí místo je tedy pro mne potěšením, obzvláště v takto těžkém závodě. Potěšila mne hlavně konzistence a vyvarování se větších chyb. Bohužel na Petra Mileva ztrácím už 31 bodů, takže by se asi musel stát zázrak abych se před něj ještě dostal. Líto mi je i Aleše, kterému se závod nepovedl tak jak si představoval a trochu si zkomplikoval boj o titul ikdyž pořád drží první příčku. Bude se ale muset v Kanadě snažit a pokusit se vyhrát. Já doufám, že se mi také podaří po loňském třetím místě úspěch aspoň trochu zopakovat. Za tým Lotus si tedy z Monaka odvážíme hezkou porci bodů, která však pořád nestačí na skvělou formu týmu Red Bull, ale alespoň jsme si upevnili náskok před třetí Mercedesem. Takže naviděnou v Kanadě.