Kvalifikace:

Do kvalifikace jsem vstupoval s tím, že bych měl na nejlepší ztrácet něco přes vteřinu. To se také potvrdilo. Nezajel jsem úplně ideální kolo a další pokusy nebyly také čisté. Několik jezdců se tudíž dostalo oproti tréninkům přede mně. Přesto jsem věřil, že v závodním režimu bych mohl být konkurenceschopnější.

Závod:

Start se mi povedl náramně. Několik jezdců přede mnou zaspalo a podařilo se mi protáhnout až vedle Aleše Dandy. Do první zatáčky jsme najížděli vedle sebe a mě se ho dokonce podařilo i předjet. Poté mě Aleš lehce postrčil a získal pozici zpět. Podařilo se mi ho však udržet ve druhém kole jsme opět najížděli do první šikany vedle sebe. Došlo k lehkému kontaktu a Aleš si musel šikanu zkrátit a mě se podařilo ho do druhé šikany předjet, když trochu ubral, aby na mě počkal.

Jel jsem na krásném druhém místě, ale bylo mi jasné, že na něm dlouho nevydržím. Opět přišel souboj s Alešem a já v nájezdu do první šikany udělal chybu - najel jsem kolem na trávu. Toho využil Aleš a do souboje se připojili ještě týmový kolega Vladko s Michalem. Oba dva mě dokázali předjet a já ztratil 3 pozice. Vladko poté dostal průjezd boxy a já jezdil za Michalem.

K mému překvapení mi špička ujížděla méně, než jsem čekal. Hlavně v počátku závodu jsem se jim dokázal rychlostně vyrovnat. Spolu s Michalem jsme dojeli Aleše a Michalovi se podařilo ho předjet. Já se bohužel nedostal k Alešovi na dostřel. Vyrobil jsem pár menších chyb a Aleš mi trochu odskočil. Auto ale fungovalo dobře a klukům přede mnou začaly pneu odcházet dříve. Abych se jich udržel, musel jsem okopírovat jejich strategie. Na čerstvých gumách by mi poodjeli.

Po své zastávce jsem bohužel zjistil, že jsme s inženýry špatně spočítali palivo. V tréninku jsem jel dlouhý stint nejspíš o něco pomaleji a vznikl tam rozdíl ve výpočtu. Musel jsem tedy začít šetřit palivo a tím pádem vzdal boj o bednu. Od té doby to bylo jen o tom, abych auto dovezl do cíle. Hlídal jsem si náskok na jezdce za mnou. Na třetí místo bych ale stejně neměl, protože s lehkým autem jsem klukům nestačil. Jakmile jsem zjistil, že palivo vystačí, zkusil jsem na to v posledních kolech zatlačit. Jezdci přede mnou mi ale stále ujížděli.

I tak se jedná o můj nejlepší výsledek v ČF1L a doufám, že budu konkurenceschopný i v dalších závodech a budu blízko svému týmovému kolegovi. Díky všem za fajn závod a klukům o kolo zpět za dobré pouštění. Jen jedno HRT mě zdrželo v Ascari, ale na můj výsledek by to nemělo stejně vliv.

Omlouvám se také některým jezdcům o kolo zpět, kterým jsem se motal do soubojů, když jsem byl pomalejší a šetřil palivo a oni mě museli předjíždět. Ahoj v Singapuru.

Do závodu v Monze jsem šel dostatečně připraven a s optimismem.

V kvalifikaci jsem začal jako obvykle kolem jistoty a pak jsem se soustředil na co nejlepší čas. Bohužel se mi nepodařilo poskládat ideální kolo a protože Tonda vypadal hodně konkurenceschopně tak jsem byl rád, že se mi podařilo i tak uzmout nejlepší postavení na startu.

Závod pro mě začal tragicky, neboť řazení stále zlobí a opět mi při startu skočila rychlost s jedničky okamžitě na dvojku. Protože mi navíc spadly otáčky, tak jsem musel zpátky na jedničku. To nečekal za mnou startující Aleš a trochu mi pochroumal zadek, nicméně odpovědnost beru plně na sebe. Závod jsem tedy reálně začal z pátého místa. Z počátku jsem jezdil za Vladkem, který na rozdíl ode mne na startu hodně vydělal. V jednom momentu jsem měl šanci protáhnout se kolem něj, ale Vladko to trochu zbrkle zavřel a já musel na trávu. Nepřišlo mi to však až na protest, protože jsem si věřil, že pozici získám proti nerozježděnému Vladkovi na trati, ale vedení rozhodlo jinak. Po shlédnutí záznamu toto rozhodnutí akceptuji, protože to bylo hodně na hraně i když se mi stejně podařilo před Vladka dostat v kole následujícím. Po tomto souboji jsem ztrácel na třetí pozici na Tondu už šest sekund. V dalším průběhu jsem však nebyl dostatečně rychlý a jezdci před i za mnou drželi stejné tempo, což mne zvláště u Petra Jirocha hodně překvapilo. Rychlá kola jezdil i Petr Milev, ale kvůli opravě v prvním kole, byl takřka bez šance.
V průběhu prvního stintu se i podařilo předjet Aleše, který byl očividně mimo svou obvyklou formu.
Na konci stintu na opotřebovaných pneumatikách se mi konečně začalo dařit trochu snižovat ztrátu na leadera. Po zastávkách jsem byl za Tondou na dvě sekundy. Tonda však jezdil skvěle a trvalo mi dalších sedm kol, než jsem tuto ztrátu vymazal. Někdy kolem 29. kola jsem se dostal do stínu a hned při první příležitosti jsem úspěšně zaútočil na konci cílové rovinky a ve férovém a čistém souboji se dostal konečně reálně do čela. Tonda se však nevzdal a během kola mi pěkně zatápěl. Věděl jsem, že pokud se ho chci "zbavit", musím se mu utrhnout minimálně na osm desetin, nebo mne na rovince opět dotáhne. Do následujících kol jsem dal maximum a konečně cítil "Sennův tunel" a rázem jsem byl během dvou kol dvě sekundy před. Po třech kolech jsem malinko zvolnil a Tonda se mi opět zase začal zjevovat v zrcátkách. Musel jsem tedy přitlačit znovu a vybudoval si už teoreticky dostatečný náskok čtyř sekund. Tonda však ukázal duši bojovníka a sérii tři hotlapů se přiblížil skoro na dvě sekundy a donutil mne tím opět maximálně přitvrdit. V posledním kole už konečně složil karty :-)

Mám samozřejmě radost, že tentokráte jsem si vítězství zaslouženě vyjel a přes špatný začátek byl konec dobrý. Tonda ukázal, že už není tím třetím čtvrtým vzadu, ale že už má koule bojovat o vítězství. Velmi mne překvapil svým výkonem Petr Jiroch, který jel opravdu tempo na bednu, jen škoda, že neumí počítat spotřebu :-) Čtvrtá pozice je přesto toho důkazem. Aleš tentokráte byl tím pomalejším u Lotusu, nicméně důvodem může být v tom, že mu v továrně omylem aktivovali TC, což nesedí k jeho stylu jízdy. Petr Milec doplatil na první kolo, ale i tak ukázal, že by měl rychlost na bednu a nakonec vytěžil asi maximum možného. Potěšil mne výkon stájového kolegy, který se pomalinku začíná přibližovat TOP pětce a nejen díky výpadkům favoritů sbírá slušné body, které nás drží na čele PK. Pak následuje čtveřice vyrovnaných jezdců, kteří v minulosti dokázali, že umí pravidelně sbírat body. Kdo mě však trochu zklamal byl Vladko. Samozřejmě bez tréninku nelze dělat zázraky, ale u Vladka člověk i tak nikdy neví. Je to vyzrálý a férový jezdec, proto mne trochu překvapila jeho zvýšená agresivita na trati za kterou byl asi po právu potrestán, což asi trochu "nerozdýchal". Chtěl bych poděkovat i těm pomalejším jezdcům za férové a bezpečné pouštění. Jen, tuším u Vladka Supa, nechtěl bych se mýlit, by to mohlo být trochu opatrnější i když je mi jasný, že je to těžký, furt koukat do zrcátek.

Díky a už se těším na další závod.

Na Monzu jsem se těšil, protože také patří k mým oblíbeným okruhům a závody jsou tu vždy zajímavé. Při testech jsme se s Alešem však velmi trápili s nastavením vozu a prakticky celé dva týdny hledali ideální řešení. To se podařit nenašlo a tak jsme museli zvolit určité kompromisní řešení a to se projevilo na časech v testech. Ztráceli jsme hodně přes půl sekundy na létajícího Michala a do závodu jsme si nedávali moc velké naděje. Strategie byla spíše minimalizovat škody.

V kvalifikaci však po předchozím nedělním tréninku, kdy jsem se trápil víc než kdy před tím, přišlo překvapení v podobě téměř nejlepšího osobního času a druhé místo na stratu. V druhém stintu jsme se ještě pokusili o jízdu v závěsu, ale tato strategie se nám povedla stejně asi jako Ferrari o týden zpátky. Přesto druhé místo a ztráta pouhých dvou desetin na Michala byla milým překvapením.

Při startu z druhé pozice jsem doufal, že vytěžím z pozice na vnitřní straně a dostanu se po první šikaně na první místo. To bylo nakonec jednodušší než jsem čekal, protože MIchalovi se opět po startu pomotaly převody a ztratil tak několik pozic. To mi dalo hezký náskok a souboje na pozicích za mnou mi pomohli k tomu si vybudovat zhruba 5ti sekundový náskok na soupeře. Bohužel Michal se prokousal polem rychleji než jsem čekal a už ke konci prvního stintu se dostal před do té doby na druhém místě jedoucím stájovým kolegou. Do konce stintu mě tak Michal stáhnul na necelé tři sekundy a díky pozdější zastávce vydělal ještě sekundu. Obul bohužel měkčí směs oproti mé tvrdé, čehož jsem se bál avšak doufal v to, že mu dřív odejde a já v tu chvíli nebudu tak daleko a vezmu si pozici zpět. Michal mě tak 7 kol po zastávce předjel ve férovém souboji. Chvíli jsem se ho ještě držel, ale pak mi začal po kouscích, díky měkčí sadě ujíždět. Po pár kolech se odstup usadil a já v posledních kolech začal zase ztrátu stahovat a během posledních 3 kol jsem stáhnul ztrátu na něco přes dvě sekundy. V posledním kole jsem pak ještě vytvořil chybu, ale i kdybych jí neudělal, Michal by si pro vítězství dojel. za čož mu tedy gratuluji, protože byl celou dobu rychlejší a já byl akorát překvapen, že jsem byl schopen se tak dlouho držet vepředu. Co mě mrzí, ale nechci být nějak moc kritický, jsou jezdci o kolo zpátky, kteří mi tu někdy pěkně zatápěli. Napřed to byl Honza Vitvar v Parabolice, když si nemohl vybrat stranu na kterou mě pustí a pak Vlaďa Sup, který mi po výjezdu z boxu vjel do šikany a tam začal nešťastně migrovat ze jedné strany na druhou a došlo ke kontaktu. Tyto dva souboje plus ještě jeden zase s Vláďou mě stály minimálně dvě sekundy, které na konci mohly hrát roli. Ale na kdyby se nehraje a já to beru tak jak to je.

S výsledkem jsem velice spokojen, zatím asi nejvíce za tento rok, protože jsem odjel konkurenceschopně celý závod a neudělal žádnou větší chybu. Z druhého místa tak mám velkou radost ikdyž vím, že tu určitá šance na vítězství byla. Celkově si pak Lotus ještě díky Alešovi odváží velkou porci bodů, která se bude hodit jak v PK tak v PJ v dalším průběhu sezóny. Po odstoupení z třetího místa ve Spa jsem si tak nemohl přát lepší návrat. Samozřejmě ztráta je díky Spa na čelo veliká, ale nedělní přísun mě posunul na hezké 4 místo a doufám, že budu moct bojovat o místa vyšší. V PK ztrácíme už relativně málo na první Mercedes a doufám, že se nám v dalších závodech podaří dostat na místo první. Musím, ale říct, že letos Mercedes s kombinací Michala a nováčka ve skupině A Martina Adamce tvoří silné duo, které bude těžší porazit než loni.

Takže na viděnou v nočním Singapuru.

Jak jsem psal v předzávodní tiskovce, do závodu jsem si nepřinesl moc ambicí po protrápeném testování.

O to lepší byla nálada po kvalifikaci, kdy jsem obsadil 3. místo za Tondou a Michalem.

Hned na startu jsem byl zaskočen (ne)startem Michala, kterému už jsem se nestačil plně vyhnout a pokřivil jsem si o něj zavěšení, ovšem na jízdu to nemělo prakticky žádný vliv. Naštěstí vepředu pole proběhlo srovnání se do první šikany relativně v poklidu a já jen sledoval v zrcátkách ten mayhem co se tam semlel ve středu pole. Start tedy přesně podle plánu, tedy Lotusy na prvních dvou příčkách. Co nebylo podle plánu a ani podle očekávání byl souboj s Williamsem Petra Jirocha, kterého jsem si v hlavě zaměnil za jeho kolegu Vladka a první 2 kola jsem si myslel, že bojuji s ním. Petr byl opravdu v nevídané formě a první kola mi dala zabrat, aby se mi povedlo mu aspoň trochu poodjet. Naštěstí se mi to po nějaké době povedlo, ovšem to už mě začal stahovat zaspavší Michal, který mne bez problému předjel v 11. kole. Bohužel ani v závodě se mi nedařilo držet krok s Tondou a Michalem, také možná díky tomu, že jsem si nějakým záhadným způsobem zapl kontrolu trakce, která mi nedovolila dostat auto na limit a tudíž na lepší časy. Díky předpovědi, která avizovala teplejší konec závodu jsem se rozhodl vyměnit přehřívající se a odcházející měkké pneu dříve, už v kole 18., a to za pneu tvrdší směsi. Obával jsem se abych se po pitstopu nepropadl až na Petra, protože jsem si zapomněl vypnout opravu, a tak jsem v boxech strávil o nějakých 6 sekund zbytečně navíc, ovšem po Petrově pitu jsem se dostal pohodlně před něj. Bál jsem se, aby pozdějci stavící Petr nebyl na měkčích gumách a aby mě neproháněl, ale naštěstí jsem na tvrdších gumách dokázal být i o maličko rychlejší a můj náskok narůstal. V tomto duchu už se nesl celý zbytek této Velké Ceny a já si tedy dojel pro druhou třetí příčku v řadě.

Doufám že tato forma našemu týmu vydrží a že už budeme Michala zlobit oba dva, a to v každém závodě. Tímto výsledkem z Monzy jsme smrskli ztrátu na pouhých 16 bodů, což už není mnoho.

V PJ už se má ztráta zvýšila na 20 bodů, což už je znatelné a Michal má velice dobře vykročeno za titulem. Ovšem čeká nás ještě 7 závodů a jsem si jist že to Michal s týmem Lotus za zády nebude mít vůbec lehké.

Na Singapur už se velice těšim a doufám, že mě tam nečeká takové trápení jako na Monze... No pro jistotu si vypnu TC