Do kvaldy jsem šel s tím, že pod 1:39 by neměl být problém a v pohodě by by to mělo stačit na pole position. Zajel jsem kolo jistoty, které v té době znamenalo druhé místo. V druhém měřeném kole jsem se bohužel opět potkal s pomalejším jezdcem a když jsem se ho snažil podjet došlo ke kolizi. Čekat několik zatáček na předjetí nemá smysl, protože kolo by bylo stejně ztraceno a na další měřené kolo už jsem neměl palivo a tak jsem musel do boxů. V druhém stintu jsem sice zajížděl nejrychlejší mezičasy, ale v nejrychlejším kole mi v předposlední zatáčce zase přeskočila převodvka o dva stupně místo o jeden a byl jsem rád, že jsem to ustál. To vše mě už natolik rozhodilo, že jsem pak v posledním pokuse nezajel dobře první sektor a i když jsem v závěrečném sektoru stáhnul čtyři desetiny a zajel svůj kvalifikační best, tak na Tondu to nestačilo. S kvalifikací jsem byl hodně zklamaný, protože jsem zase zajel o sekundu pomaleji než se dalo. Hodně mě překvapil Vladko, který zajel výborný čas a to v jednom stintu !!!

Do závodu jsem šel s tím, že nejdůležitější je dojet před Alešem a udělat si celkově dostatečný náskok do Interlagosu. Samozřejmě v koutku duše jsem doufal, že v případě vítězství jsem si už mohl zajistit titul, ale od začátku závodu bylo jasné, že to nebude vůbec jednoduché.

Tonda i Vladko nasadili ostré tempo, dokonce lepší než jsem vůbec čekal. Měl jsem za to, že časy okolo 1:43 budou na Tondu i Vladka příliš rychlé, ale mýlil jsem se. Protože jsme jeli víceméně stejné tempo, tak jsem se rozhodnul, že se nebudu pouštět do žádných velkých akcí. Když pak Vladko začal zajíždět rychlejší časy než Tonda a šel se mnou do souboje, tak jsem raději nic neriskoval a "pustil" pozici. Nerad bych dopadnul jako v Abu, kdy jsem si chtěl souboje užít a pak mě to stálo dobrý výsledek. Říkal jsem si, že budu čekat na jejich vzájemnou kolizi nebo chybu a pak zkusím na to trochu přitlačit. Po dvou kolech udělal Vladko chybu a já se opět vrátil za Tondu, kterého jsem za krátko opět dorazil. Bohužel ten měl trochu vyšší top speed a i když mě těsně před zastávkou hodně zdržoval, čehož využil i Vladko ke stažení ztráty, tak před Tondu se mi trvale nepodařilo dostat. Měl jsem gumy asi v lepším stavu než Tonda, ale nemělo smysl riskovat a posouvat zastávku. Takže jsme do boxu zajížděli všichni tři takřka společně.
Boxy měl nejrychlejší Vladko, což mu umožnilo se za mne opět zavěsit a já se opět moc nebránil, když došlo k souboji. Rozhodnul jsem se, že si budu šetřit palivo a gumy na závěr závodu a budu v klidu čekat na chybu a budu si hlídat odstup na oba jezdce. Pět kol před cílem jsem na to začal trochu tlačit a když jsem se tři kola před cílem dostal před Vladka, tak jsem rychle dojel i Tondu téměř na doraz. Ten však těžil z o něco větší maximálky, takže mi nebylo ani moc platné, že jsem byl skoro o sekundu na kolo rychlejší. Tondovi asi už hodně odešly gumy a v posledním kole už víc klouzal než jel, takže jsem měl obavu, že pokud Tondu rychle nepředjedu tak nás ještě dorazí Vladko. Z druhé strany jsem se obával kontaktu, protože Tonda byl už hodně "rozevlátý" V předposlední zatáčce závodu byl už Tonda hodně široký na výjezdu, takže jsem měl šanci ho podjet. Tonda mi však přilítnul z boku do vozu, což mi neumožnilo si pořádně najet do cílové rovinky. Chápu, že nechtěl přijít o vedení v poslední zatáčce, ale ...

Jinak ale musím říct, že to byl neskutečný nářez, protože celý závod jsme odjeli všichni tři téměř pohromadě. Vladko se opět probudil a je neskutečné co dokáže bez pořádné připravy. Tonda vyhrál druhý závod po sobě k čemuž mu gratuluji. Naopak trochu za očekáváním zůstal Aleš, ale tomu se nedařilo už v trénincích. Petr M.zajel svůj standart, ale včera mu pár desetinek na kolo chybělo.

Jinak gratuluji Lotusu k titulu v týmech. Sice ještě teoreticky to jistý nemají, ale prakticky ano. Nedá se předpokládat, že uděláme v Mercedesu double a že Lotus nezíská ani bod
Já jdu do posledního závodu s tím, že potřebuji bod k titulu, což může být problém, protože člověk nikdy nemůže vědět jestli dojede. Z druhé strany Aleš nemá momentálně formu, což mě trochu uklidňuje, ale kdo ví, třeba se zase v Brazilíii chytne. V každém případě já tam nic riskovat nebudu :-)

Také přidám pár postřehů z včerejšího závodu v Austinu. Trať v Austinu mě nějak moc nebere, takže jsem vždy těžko hledal motivaci k tréninku, ale jelikož jsem byl už tak blízko třetímu místu v Poháru jezdců tak jsem trať natrénovat prostě musel. Soustředil jsem se spíše na dobré vyvážení vozu při jízdě s plnou nádrží. Věděl jsem, že dokážu jezdit o půl sekundy rychlejší časy, než Petr a to mě uklidňovalo. Michal ovšem jezdil časy o třídu výše, což také dokazuje skoro o sekundu lepší čas z testů. Aleš bohužel trochu poztrácel formu, nejspíše kvůli časové tísni a tím pádem nedostatkem tréninku.

Do kvalifikace jsem nastupoval s tím, že když skončím za Michalem budu spokojen. Hned v prvním stintu jsem zajel čas blízký osobnímu rekordu a udržel první pozici. Čekal jsem, ale že Michal v druhém stintu pojede už naplno, oproti jeho prvním stintům na jistotu a udolá mne. Proto jsem okamžitě po dojetí šel do depa a bedlivě sledoval Michalovi časy. Jelikož jsem zajel osobní rekord tak jsem aspoň trochu doufal, že by z toho mohlo být první místo a to se také nakonec vyplnilo. Je mi už trochu Michala líto jak se mu v kvalifikaci kvůli ostatním jezdcům nedaří, ale asi je to taky o správném načasování. Překvapením pak bylo Vladkovo třetí místo, které jsem opravdu nečekal. Alešovo páté místo nebylo uplně nejlepší, ale vzhledem k vývoji kvalifikace to byl celkem úspěch.

Po problémech na startovním roštu se mi podařilo dobře odstartovat a do první zatáčky jsem přijížděl neohrožen, což jsem přesně potřeboval, pak jsem si vybudoval před Michalem malý náskok, který jsem udržoval avšak ke konci stintu mne Michal začal sjíždět, protože měl asi setup šetrnější k pneu. Všichni tři jsme zastavili ve stejném kole a díky dobrému vjezdu a rychlému přezutí se mi podařilo získat opět malý náskok. Michal se pak chvíli držel za mnou dokud ho nepředjel Vladko, který mne pak začal stahovat. Pár kol jsme spolu sváděli hezké souboje a Michal se za náma tak mohl v klidu vozit a starat se o pneu. Ke konci závodu pak Michal posbíral všechny síly a předjel Vladka a začal stahovat mne tempem kterýmu se chvíli ani nevěřil. V přeposlední zatáčce pak došlo ke kontaktu, kdy jsem se dostal mimo trať a při návratu mi to trochu uklouzlo a z boku jsme do sebe šťouchli. Na dalším výjezdu jsem pak trochu zvolnil, ale Michalovi to na vítězství už nestačilo.

Pro mne tedy další skvělý závod a zatím asi také nejtěžší co jsem zde odjel. Celý závod jsme byli od sebe všichni tři do tří sekund a pořád někdo s někým bojoval. Já díky větší maximálce vydělával na rovinkách, ale v prvním a třetím sektoru mě kluci dost stahovali. Michal by si asi vítězství zasloužil, protože byl asi nejrychlejší, ale v téhle situaci zůstává alespoň boj o titul stále ve hře, ikdyž spíše jenom teoreticky, protože si nepamatuji, kdy Michal naposledy nedojel závod na bodech. Ale stát se může cokoliv a to obzvláště na Interlagosu. Proto všem děkuji za skvělý závod, který jsem si moc užil a vítězství si cením ještě více než v Abu Dhabi. Trochu jsem ztratil za některými kluky co byli o kolo zpět, ale nikdy jsem se nedostal do kontaktu a bylo to asi způsobené obtížným prvním sektorem, kde je prostě těžké někoho pustit a moc neztratit. Jediný Milan Králík mne dost pozdržel a nevím jestli uplně viděl jak blízko jsem za ním byl.

Každopádně cíl dostat se před Petra je splněn a s náskokem 11ti bodů doufám, že místo udržím. Škoda Aleše a jeho formy, protože loni mu tato trať seděla a mohl tady získat mnohem lepší umístění. Lotus si taky celkově zvýšil náskok na druhý Mercedes a doufám, že první místo už do konce sezóny udržíme. Děkuju tak všem za super závod a naviděnou v Brazílii.

Minulý rok jsem VC USA musel vynechat a tak to pro mě byla letos premiera. Po pár kolech jsem si tuto trat hodně oblíbil. Líbí se mi všechny sektory a zvlášt třetí, ve kterém jsem ztrácel i na Michala jen okolo 0,2s. Už vysledky v trenincích signalizovaly, že boj o 7.místo v individuálním šampionátu bude velmi těsný. Nastavení jsem směřoval k závodu a ne k rychlým kolům jako v minulosti. Teoretický čas při nastavení na rychlé kolo byl 1:39,4s a s závodním nastavením 1:40.

V kvalifikaci jsem si věřil, že se dostanu do TOP6 a ještě těsně před začátkem kvlady jsem zajel 1:40,1s což by mě stačilo na 5.místo, bohužel se mi už napodobení kohoto kola v kvaldě nezdařilo a můj čas stačil až na 8. místo. Byl jsem z toho docela zklamanej, ale od 5 do 10. místa byl rozdíl jen 0,5s takže jsem mohl dopadnout i hůř. Hlavně mě, ale "štvalo" postavení McLarenů, oba byli před námi.

Start závodu se mi povedl a já byl na 6. místě, ale pak jsem šel moc brzo na brzdy a já propadl až na 10. Po třech zatáčkách dostal M. Adamecc smyk a ja to už nedokázal strhnout, taky kvůli tomu, že jsem zrovna v zrcatkách kontroloval O. Hromka a toho jsem se docela bál a byla z toho velká rána a nedokážu pochopit jak to mohlo moje křídlo vydržet... a hlavně se mi zase poškodilo řízení, ale na to jsem už z posledních závodů docela zvyklej... Byl jsem tedy 9 a moji největší konkurenti byli už 4s daleko, ale po pár kolech jsem se dokázal dostat těsně za ně a hned na první rovince jsem pochopil, že jsem hodně podcenil max. rychlost v nastavení, protože i když jsem byl na začátku rovnky těsně za J. Králem tak na konci místo aby mi pomohl vzduchový pytel tak mi Pepa dokonce odjel... Takže na rovinkých nemožnost předjíždět. Zůstal jsem tedy na konci této skupiny a čekal na šanci. Nastavení jsem měl ozkoušené na jeden pit v 18. kole a když udělal P. Jiroch chybu a J. Vitvar jel do boxu už ve 14. kole tak jsem věděl, že soupeřím už jen s J. Králem. Jeli jsem asi 1,5s v odstupu a já jsem chtěl Pepu přechytračit v boxech a získat pozici. Ale ukázalo se, že to bylo naopak. Jel jsem do boxů o kolo později a v tom kole mi úplně zkolabovaly pneu a já ztratil 5s v tomhle kole. Vyjel jsem tedy za Pepou a v přehnané snaze stáhnout ho jsem vyrobil další chyby a bylo jasné, že 10s už nestáhnu. Pak jsem měl ještě souboj s M. Adamcemm, ale ten mi hned pozici vrátil když jel do boxů. Pak jsem už jen v pohodě kontroloval své 7.místo a dokroužil do cíle s 12s naskokem na skupinu jezdců za mnou.

Závod až na pár chybiček odjetý dobře, jen příště více risknout max.rychlost, protože jsem neměl šanci předjíždět. Další plus bylo to, že jsem nedostal kolo a že jsem se tímto posunul na 8. místo v šampionátu. Ale znovu jsme ztratili na McLaren a mají náskok 5b. takže máme ještě co dělat v Brazilii.

Po dlouhý době taky přispěju tiskovkou, když mám trošku času konečně.

Do Austinu jsem přijel absolutně bez formy, kterou jsem někde poztrácel, nevim kde. V testech se mi nedařilo a neměl jsem moč času s tim něco dělat, ale myslim že i tak bych si moc nepolepšil, ztráta na čelo byla propastná.

V kvalifikaci jsem si vyjel 5. místo, což bylo ještě celkem dobré. Bohužel jsem ale startoval až ze sedmé pozice, nějakým nedopatřením při úpravě trati. Věděl jsem že hlavní bude držet si odstup od dua Petr J. a Honza V., protože na první 4ku jsem neměl ani v závodním tempu. Po startu jsem se dostal před Petra Mileva, ale bylo jen otázkou času kdy mě předjede a ujede mi. Moc na průběhu závodu nepřidalo ani mé přetočení při souboji s Petrem M., do kterého jsem šel tvrdějc než bych šel normálně (okolnosti už jsou vám asi známy) a doplatil jsem na to. Naštěstí jsem nikoho při mém nemotorném otáčení nesestřelil, ikdyž pár kluků mělo namále a zato se jim omlouvám. Pak už to bylo jen o to dohnat trio Pepa, Petr J. a Honza a pokusit se dostat před ně. To se dařilo a po celkem hezkých soubojích jsem se usadil na páté příčce, na které jsem se dobelhal až do cíle s tempem ospalého hrocha. Kluci vepředu ujížděli a klucí vzadu spolu bojovali a malinko ztráceli takže ani nebyla motivace jet rychleji a tak jsem si dokroužil pro 10 bodů.

Mrzí mě že výpadek formy přišel v jednom z nejdůležitějších závodů sezony, ale co už. Možná o něco více mě mrzí to, že jsem nedokončil všechny závody na stupních vítězů čehož jsem chtěl aspoň jako jediný dosáhnout.

Michalovi asi jako první pogratuluji k jeho prvnímu(?) titulu tady na lize, obzvláště uprostřed sezony, kdy zezačátku mu trošku spadlo mé vítězství do klína, byl opravdu jasně nejlepším a proto tedy titul bude zasloužený a jak to může znít neupřímně tak mu ho přeji. Sice se v Brazílii může stát ledacos, ale to, že by si Michal nedojel ani pro bod je letos opravdu velmi nepravděpodobné.... Jedině že bychom Pastora angažovali už příští týden....

Nejlepší zprávou posledních závodů je ovšem to, že jsme svědky monstrózního nástupu Tondovy formy a jsem si jist, že v příští sezoně bude asi největší adept na titul. I proto Michalovi letos titul přeju, protože tušim, že příští rok už to pro něj tak růžové nebude

Poslední odtaveček věnuju tomu, že jsem šťastnej že jsme dokázali po roce pauzy opět obhájit titul v konstruktérech. Mercedes byl letos silný, ale náš double v Abu Dhabi je asi definitivně zlomil