V kvalifikaci nasadil Vladko až příliš vysokou laťku na kterou jsem neměl dosáhnout. V aerodynamicky náročné prostřední části tratě jsem ztrácel až příliš času, ačkoliv jsem neměl menší křídla než Vladko, spíš naopak. Vypadá to, že tvrdé zavěšení nebude ideálním řešením. Možná se vyplatí jezdit s měkčím zavěšením i s větší světlou výškou a to nejen z důvodu výkonnostní.
Start závodu a první kola se mi zase povedla, jaký to rozdíl oproti loňsku. Nicméně jsem měl problém s velkým opotřebením gum. Opět se projevilo, že zvláště s těžkým vozem ničím gumy daleko více než moji nejbližší soupeři. Zřejmě s přepracováním zavěšení budu muset také přejít na styl, který jsem praktikoval loni a který snížil významně zahřívání gum a předpokládám i jejich opotřebení. Není přece možné, aby Petr dojel dál na měkkých než já na tvrdých. Takže první stint vypadal klasicky, na začátku skvělý, pak průměr a na konci trápení. Nicméně jsem si užil, především s Vladekm tolik soubojů, který bych nedal ani za loňskou a dosavadní sezónou dohromady. Ale tyto souboje pomohly Petrovi, aby se na nás dotáhnul. Z toho důvodu jsem se rozhodnul, že ve druhé části pojedu opatrněji s malinkým odstupem a budu šetřit gumy i palivo s heslem, dva se perou třetí se směje. Moje úsporná jízda měla za následek, že se mi dařilo vydržet s gumami stejně jako mým soupeřům, pominu-li, že Petr jel na měkkých
Nicméně cítil jsem, že mám ještě něco v záloze.
V třetím stintu jsem měl strategii, že se přitáhnu ještě blíže a začnu ďobat, ale bez žádného předjíždění. Věděl, že s lehčím vozem už opotřebení gum není tak výrazné a já budu moci na to tlačit až do konce, pokud to nebudu na začátku nějak hrotit. Plán byl takový, že pokud se kluci neroztrhnou, tak pojedu pořád na nízký režim a vybalím to, až tak pět kol před koncem. Bohužel plány vzaly brzi za své, protože při snaze dotáhnout se na doraz klukům, jsem trochu podcenil chladnější gumy po zastávce a malinko mi ustřelil zadek. Sice to byla má jediná chyba v závodě, ale ty tři sekundy sakra chyběly. Na Petra, který jel v posledním stintu jako blesk, jsem sice nestáhnul nic, ale Vladkovi jsem bral každé kol pár desetin i díky vyšší spotřebě, které jsem nasyslil v druhém stintu. Nejblíž jsem mu dostal v kole, kdy se "vzdal" vítězství Petr, svým asi nejen nebezpečně vypadajícím výletem mimo trať. Lehce nabyté vedení Vladka natolik nakoplo, že zastavil mé stahování na dobro.
Mé páté druhé místo po sobě mě nemůže mrzet ale samozřejmě by už to chtělo něco zase vyhrát. S výkonem jsem přesto spokojen, ale potřebuji zapracovat na nastavení pro dlouhé rychlé zatáčky, kde hodně ztrácím a níčím gumy. V dalších čtyřech závodech na nás čekají mé oblíbené tratě, tak snad to bude lepší. Gratuluji Vladkovi k vítězství, byť včera mu byl nejblíže Petr, ale za chyby se platí. Mě ta moje malá taky vyšla draho. A díky za pouštění, neměl jsem ani jeden problém.
Ještě budeme muset vyřešit problém s paměťovou náročností módu, neboť se vracejí první loňské problémy.