Pro mě fantastický závod plný nádherných jezdeckých zážitků a zkušeností...

Nejprve bych chtěl říct, že pokud se mě podaří dát rychle dohromady setup (což neumím a je to spíš náhoda), který mě sedí a kterému věřím, dokážu natrénovat na samotný závod. Trať nebyla extrémně náročná a časy okolo 1,11,xxx mě uspokojovaly. Dokonce se mě párkrát podařilo zajet 1,10,8xx a 1,10,7xx a jednou 1,10,5xx i přes to že jsem neměl kvůli ostatním záležitostem ligy dost času na trénink.
Už proto sám nechápu kvalifikační čas 1,10,407. byl jsem z toho tak překvapený, že jsem nebyl schopen absolvovat druhé pokusy kvalifikace .
Závod pro mě začal neslavně z prvního místa jsem se díky skvělému startu Franty Peternaie a následné kolizi s ním propadl na páté místo, ale ač jsem byl značně nervózní, nezpanikařil jsem a nechal soupeře přede mnou ať si to vyřídí sami. Po dalších dvou zatáčkách se moje intuice potvrdila a já na třetím místě jsem se udržel za první dvojicí. Po Oldově chybě jsem si už jen hlídal Martin Frajku a čekal na příležitost ho předjet. Věděl jsem že nezáleží na okamžitém předjetí, že závod je dlouhý a strategie složitá. V plánu jsem měl, po otestování stability časů s pneu, na tři pyty ale věděl jsem že se to dá ujet i na dva ikdyž s větším rizikem. Protože jsem se ale na začátku dost zdržel a soupeřům jsem se i za cenu většího opotřebení gum nepoodjel, rozhodl jsem se strategii změnit. V tom čase se stala velmi kuriózní havárka mě a Martina Frajky. Po oboustranné chybě jsme vůbec netušili kdo je tím vinný a oba jsme si dávali přednost tak dlouho, až mezi námi projel Petr Kolář a ujal se vedení....
Pochopil jsem že dále se čekat nedá a uháněl jsem stíhat stájového kolegu. Po několika krásných soubojích jsem se usadil na prvním místě a myslím že jen díky strategii jsem se tam udržel až do cíle. Dost dobře jsem věděl co a kolik si můžu dovolit na sjetých gumách a s přihlédnutím na to že jsem na gumy dost nešetrný, musel jsem v posledním styntu dost zvolnit a Petr se začal přibližovat. Naštěstí jsem měl na závěr tvrdé gumy které neodchází najednou ale postupně, tak ztráta rychlosti nebyla tak velká. Tímto se mě podařilo po druhé v sezóně vyhrát závod a jsem tomu velmi rád, nejen za zisk bodů na mé konto ale také na konto Ferrari.

Nemůžu také zapomenout poděkovat ostatním pilotům za hladké a bezpečné uvolňování stopy při předjíždění o kolo a gratuluji všem co získali body, zvláště pak těm co se podívali na stupně vítězů - kolegovi Petru kolářovi a Frantovi Peternaiovi.

Závěrem bych chtěl vyjádřit svou soustrast Štěpánovi Převrátilovi, který na závod poctivě trénoval a pak díky několika nešťastným okolnostem skončil svůj závod pár metrů po startu.

Na tento závod jsem se velmi těšil, ale bohužel jsem byl po většinu času natolik zaneprázdněn, že nebylo možné moc natrénovat a setup jsem začal pořádně ladit až odpoledne před závodem. Přesto se mi podařilo zajíždět slušné časy okolo 1.11.xxx, a když jsem se dostal na 1:11.0, byl jsem spokojený. Zároveň jsem ale viděl, že kluci na špici jezdí také slušné časy a bylo jasné, že na první řadu to asi tentokrát nebude, což se také potvrdilo a čas 1.11.4xx stačil až na 6. místo. Věděl jsem ale, že závod je dlouhý a při čisté jízdě bez zbytečných chyb by mohla být teoretická šance na podium. Bohužel hned po startu jsem se zapletl nejspíš mojí vinou do hromadné kolize, kterou nejhůř odnesl můj týmový kolega a bohužel nebyl schopný dále pokračovat v závodě. Já jsem to odnesl "jen" s poškozeným křídlem a tak jsem mohl pokračovat, avšak musel jsem zvolit opatrnější jízdu, neboť červené zadní křídlo způsobovalo velké nepříjemnosti i na čerstvých gumách a tak jsem se modlil, aby tento stint byl co nejdříve za mnou a aby mi moji mechanici alespoň částečně mohli opravit zadní spoiler. Po chybách soupeřů a smolném odstoupení Martina Frajky jsem se podíval na třetí místo, na kterém jsem chvíli jezdil. Pak jsem měl ale problémy s bržděním a opotřebováním pneumatik a rychle mě stahoval Franta Peternai. Došlo dokonce i k souboji, při kterém jsme se nešťasně ťukli a já jsem to odnesl hodinami. Ta lepší zpráva byla, že mi to nezpůsobilo žádné další poškození - naštěstí, ale propadl jsem se zpět na 5. místo až za skvěle jedoucího Milana Králíka. Od druhého stintu se mi jelo podstatně lépe přestože jsem měl obuté hardy a s ubývajícím množstvím paliva v nádrži to bylo stále lepší. Opravdovou rychlost jsem ale našel až ve stintu třetím, kdy jsem vycítil šanci dotáhnout asi 7 vteřin přede mnou jedoucího Milana Králíka. Dařilo se mi jezdit dobré časy, avšak když jsem ho dotáhnul na rozdíl menší než 1 vteřinu, byly moje pneumatiky už v takovém stavu, že předjetí bylo velmi těžké. Nakonec jsem tedy dokončil závod na pátem místě, tentokrát jsem s výsledkem docela spokojený, mám radost, že i s poškozeným autem se dalo relativně dobře pokračovat v závodě a nakonec bych chtěl pogratulovat klukům, kteří se podívali na bednu, především oběma jezdcům ferrari, jejichž závodní tempo bylo opravdu skvělé.