Vaše postrehy a pohľady na záverečný závod skupiny B v Rakúsku.

Na poslední závod jsem měl výjimečně natrénováno, ale věděl jsem, že na nejlepší to stačit nebude.
V kvalifikaci jsem vyjel ke dvěma pokusům a zajel jsem jen průměrná kola, která stačila na druhé místo. Příjemným překvapením bylo třetí místo týmového kolegy Martina, který jel i přes bolesti ruky hojící se po vážném zranění.

Start se mi moc nepovedl, takže jsem se propadl na třetí místo za týmového šéfa Martina. Byl jsem trochu rozhozený z toho, že jsem si nezměnil gumy a oproti původním plánům nazul střední směs. Na konci kola to vypadalo, že bych se mohl dostat před Martina, ale v T1 jsem dal moc plynu a po hodinách jsem se propadl na 8. místo. Snažil jsem se rychle dostat v před, takže jsem trošku zariskoval a v poslední dvojzatáčce jsem se ponořil pod Braňu Bulka. Tomáš Vejrych s Martinem vepředu mi ujeli na víc než 10s, ale asi díky vzájemným soubojům se mi je dařilo pomalu stahovat. Po předjetím Radana Hodka jsem stahoval i Milana Králíka. Ten udělal drobnou chybu a následně ve stejném kole chyboval i Tonda Večerka, takže jsem byl najednou na 4. místě za Jardou Fulopem. Toho se mi také po několika kolech podařilo předjet a byl jsem asi 5s za bojující dvojicí vepředu. Tomáš s Martinem si několikrát vyměnili pozici a pravděpodobně při snaze o udržeí vedení Martin chyboval v T1, roztočil se a nedobrovolně přepustil Tomovi vedení a já se těsně prosmýkl na druhé místo. Když zajel k mechanikům, tak jsem se v klidu mohl soustředit na jízdu a pomaličku stahovat vedoucího Tomáše. Asi po 5 kolech jsem ho dojel a předjel. Snažil jsem se prodloužit stint co nejvíce, ale to nebylo ku prospěchu a Tomáš se díky zastávce o 2 kola dříve dostal přede mě.

Po návratu na trať jsem byl těsně třetí za Martinem, kterého se mi asi po 5 kolech podařilo předjet. Ale Tom vepředu uháněl jako o život a i když jsem tu a tam zajel trošku lepší kolo, tak si přede mnou udržoval 1-2s náskok. Věděl jsem, že na měkkých gumách až do konce nedojedu, takže jsem už asi od 15 kola plánoval zastávku. Ale Tom stále nezajížděl a já se bál, že když zajedu a on ne, tak nebudu mít šanci bojovat o vítězství. Nakonec Tom zajel 10 kol před koncem a já o kolo později, ale scénář dalšího průběhu závodu byl stejný jako po prvních pitech, kdy jsem se vrátil asi 2s za Tomem. Nicméně nyní se mi jej podařilo stáhnout na dostřel a bojovat o první flek. Musel jsem trochu šetřit palivo, tak jsem občas přepnul boost 1, abych získal i nějakou rezervu pro případ nutnosti použití boost 3. Ten jsem využil na rovince za T1 posledního kola a Toma jsem předjel. Ale následně jsem znejistěl, jestli mi vyjde benál, protože jsem si nevšiml upozornění na poslední kolo a honem jsem dal boost 1, což mě vyvedlo z koncentrace. Tuto příležitost ale beze zbytku využil Tom, který mě v závěrečné sekci neměl problém předjet a získat tak vítězství posledním závodu sezóny. Bohužel jsme jako tým tímto manévrem přišli o vítězství v poháru konstruktérů. Což jsem v té době nevěděl, jinak bych do udržení vedení vložil více úsilí. Tímto se za to týmu omlouvám, o to více, že Martin nastoupil do závodu i se zraněnou rukou, ale i druhé místo je poměrně dobrý počin.

Děkuji všem za závod a také za celou sezónu a těším se na boje v sezóně následující.