Williams

Jaroslav Strišovský:
Príprave som venoval tentokrát veľa času, povedal som si, že to ešte vyskúšam sa pripraviť poriadne a ak to nevyjde, asi je čas porozmýšľať o prestávke. Napriek veľa odjazdeným kolám som nedokázal dosiahnuť rýchlosť úplne top jazdcov, napriek tomu Q2 nebola úplne zlá, takéto kolo som nečakal a 4. pozícia na štarte ma viac potešila ako sklamala.

Štart sa mi konečne podaril, škoda VSC, mojej taktike to neprospelo, ale musel som s tým nejak bojovať. Do prvej zástavky sa všetko vyvíjalo tak ako som chcel. Konečne som si znovu hovoril, že dnes by to mohlo výjsť. No po zastávke sa kopili chyby.. Najprv som neodhadol skoré brzdenie Maroša, musel som hneď po nové krídlo a o 3 kolá neskôr opäť po intery. Tam som si to celkom užíval a jazdil som celkom dobre a veľa predbehoval. Už to vyzeralo, žeby som si mohol udržať 4. miesto a pri troche šťastie som niekde videl visieť aj pódium. Potom však prišlo veľmi zlé rozhodnutie a to bolo obuť softy 8-9 kôl pred koncom. Dúfal som, že sa podmienky zlepšia, ale opak bol pravdou a po pre mňa najdlhších 4 kolách (nemyslím len pocitovo, ale keď pozerám na časy tak asi aj naozaj najdlhších) som išiel po intery, aby som si udržal aspoň to 6. miesto pred Tomášom.

Takže opäť nepodarený pretek, žiadne do tretice všetko dobré neplatilo. Opäť ďaleko za pódiom, opäť sa strata na najlepších zvýšila, z USA odchádzal nespokojný. Napriek tomu je tu pár pozitív, od ktorých by som sa mohol v neobľúbenom Mexiku odpichnúť. Všetci kolegovia odjazdili super preteky a tak sme v USA získali dobré body do PK. A po dlhšom čase som viedol preteky. A po dlhšej dobe boli úseky VC, kde som si to celkom užíval. Škoda, že ich bolo tak málo.

Blahoželám súperom na pódiu.

Jaroslav Lištvan:
Abych neměnil scénař tak příprava opět nula, ale s rozdílem, že jsem si věřil malinko více než v Malajsii.

Kvalifikaci jsem dal s nejlepším svým časem, přesto to nestačilo na top 10.

Závod nás čekal deštivý, což jsme věděli všichni. Trochu bylo dilema na čem odstartovat. Bylo rozhodnuto pro Hard, protože medium nebyla jistota, že vydrží do prvních kapek. Ale hned T1 vším zamíchala. Naštěstí jsem se všemu vyhnul a byl hned v desítce. Pak se ještě vyšachvaly za safety carem myslím kluci ze Saubru a hned jsem byl o další 2 místa ve předu. Po restartu mě samozřejmě předjeli zpět, na těch Hardech jsem nebyl dost rychlý. Při zajíždění pro mokré pneu jsem musel brzdit před boxama i očima, zamnou se k tomu všemu otočil Hošek a Bruňanský si nás objel jako kuželky. Wety byly asi chybnoým rozhodnutím. Ostatní na interech měl lepší tempo. Další zastávku na mokru jsem se rozhodl pro Intery. Doufal jse, že už dlouho pršet nebude. I při 53% dešti se na tom dalo jet lépe než na Wetech. Celkově jsem moc předjížděcích manévrů neměl, tak nějak jsem proplouval polem výš a výš. Nevyvaroval jsem se několika chyb, kdy jsem dost ztratil v polohodinách, nebo jsem několikrát nezvládl serii zatáček po startu. Navíc pomalé výjezdy z ostrých zatáček. Poslední boxy byla alchymie. Nakonec padlo rozhodnutí pro intery kvůli mokré stopě a rozhodnutí to bylo základní. Díky chybám ostatních a rozdílných strategií, případně jejich vypadnutí jsme se dostal až na 5 místo. Tohle je veleúspěch v dnešní konkurenci a aspoň jsem konečně uk ořistil pořádné body pro tým. Takže mohu být jen spokojen, škoda kolegy, který se protrápil závodem a skončil mimo bednu. Přesto body se připisují, takže v týmu mohla zavládnout dobrá nálada. Aspoň pro tento víkend. Mexiko nesnáším, jel jsem to možná 1x,,,takže to bude hrůza opět.

Děkuji všem za závod. za 14 dní zdar.

McLaren

Jáchym:
Q1 - Postup s odřenejma ušima, nemoh jsem se dostat do tempa
Q2 - 5 místo na startu bylo milým překvapením po Q1, na ty přede mnou (krom jednoho) sem neměl
R - Tradičně slabší start, ale ne zas až tak hroznej jak jindy, v T1 jsem dostal od někoho mírnej polibek a zvenku se kolem mě přehnal Martin Bruňanský. Pak následovala fáze VSC, kdy jsem začal litovat, že jsem neobul midy, ale hardy. Během VSC mi nadělil Martin dáreček, když jak rychle se dostal přede mě, tak pak po hodinách zas odpochodoval ještě rychleji dozadu. Po restartu na mě chvíli dotíral Ondřej Hošek, po zahřátí gum jsem mu ale trošku poodjel a dotáh se na duo Marečák - Vejrych. Tomáše jsme po chvíli s Aďou zdolali, sice se mi to snažil vrátit a já opět v T1 dostal další polibek. Pak jsme začli bojovat spolu s Aďou, díky čemuž jsme ztráceli, na části okruhu byl lepší on, na druhý zas já. Nakonec jsem ho zdolal a krapet mu poodjel, mezitím Jaro zajel do boxu a já byl najednou 2 kousek za Jirkou Syrovatským. Pak začlo pršet, v boxu jsem zvolil neopravovat, bo auto jelo normálně a nasadil WET. Aďo s Jirkou mi začli ujíždět a vůbec mi to nedrželo, navíc zadní gumy extrémě odcházely. Nechtěl jsem se trápit, po 5 kolech sem jel znova do boxu a tentokrát opravil auto, a opět nasadil WET. Sice to "ne"drželo tak nějak stejně, ale aspoň mi přestaly tak rapidně ubejvat zadní gumy (možná to bylo spíš tim, že jsem si na tu vodu konečně trochu zvyk a tolik jsem ty kola pak neprotáčel). Ti dva byli ovšem nenávratně v čudu a za mnou byla díra cca 30s. tak jsem si v poklidu kroužil a když přestalo pršet, natahoval jsem na radu týmu zastávku, abych moh nazout suchý gumy. Ale trať prostě neoschla, takže jsem vzal INTERY a hodlal jsem dokroužit pro 3 místo. Jenže Růžovky to krapet prokoučovaly a nasadily suchý gumy, díky čemuž jsem měl po pár kolech Aďu opět před sebou a několikrát i vedle sebe (mimo trať). Takže musel nakonec i on pro INtTERY a mě spadlo do klína druhý místo.

Zdenda
Q1 - mizérie, poprvý v kariéře poslední
R - Díky mizérii z Q jsem se na HARDECH vyhnul nehodě v T1 a po fázi VSC jsem byl 9. Po výměně na INTERY a chybám soupeřů jsem se ocitl na 5 pozici. Pak mě sice zas začli předjíždět (někteří mimo trať - Slatina) ale pořád jsem byl vpředu. Bohužel jsem se nevyvaroval chyby a dostal smyk, který mě stál 3 místa. To ještě nebylo to nejhorší, po skončení deště jsem nasadil MIDY, a to se projevilo jako největší chyba, během dvou kol jsem ztratil snad půl minuty, opět jsem nasadil INTERY a mírně frustrován dokončil na 9 místě (aspoň že tak)

Je to jedna z mojich najobľúbenejších tratí a tak som si myslel že budem aj celkom rýchly ale opak bol pravdou. Nestíhal som ani za niektorými z Bčkarov a tak som už myslel na najhoršie. Za celé 2 týždne som najazdil dokopy len asi 100 kôl ale v sobotu som na Austin dostal obrovskú chuť a doplnil som ďalších 100 kôl.


Prvý kvalifikačný pokus mi vôbec nevyšiel a zamieril som do boxov. V ďalšom pokuse som sa zlepšil o 1s. Nakoniec som vyšiel ešte raz a znovu to bolo zlepšenie ale na Top 10 to nestačilo a ostal som visieť na 11. mieste.

Štart mi vyšiel perfektne ale v T1 ma otočilo auto ČF1L, myslím že Roman Slatina. Po fáze VSC som sa začal prepadať ale neskôr som sa nejako našiel a zase som začal stúpať. Keď došiel očakávaný dážď som zamieril do boxov a keď som vchádzal do označeného priestoru tak ma vyblokoval vychádzajúci Jaro a ja som musel cúvať.
Na začiatku to bolo dosť ťažké, bol to môj prvý pretek za mokra a to bol už rovno monzún . Potom som si to začal užívať a pokojnou jazdou v ktorej som robil iba malé chyby som sa prepracovával stále vyššie a vyššie. Pár kôl pred koncom odstúpil Maroš Hrušovský a ja som sa posunul na 7. miesto na ktorom som došiel až do cieľa.

Výsledok ma celkom prekvapil a 7. miesto v takom lejaku je pre mňa obrovský úspech.
Mexico mám tiež veľmi rád a dúfam, že Ferrari príde rovnako pripravené ako do USA

Mercedes AMG Petronas

Martin Bruňanský:
Na prípravu nebolo veľa času hlavne kvôli škole a podobným veciam, takže som tento závod plánoval len tak odkrúžiť.

Q: Prvá časť kvalifikácie bolo v norme, postúpil som ďalej. V tej druhej to nebolo proste ono. Nevedel som z auta dosť výkon aký bol potrebný. Konečné deviate miesto znamenalo pre mňa najhoršie umiestnenie od VC Austrálie.

R: Štart bol ako väčšinou solídny. Z deviatej priečky sa mi podarilo dosť až na piatu. Pri VSC som sa úplne nepochopiteľne roztočil a prepadol sa na chvost poľa. Tým pádom bol môj štart v podstate úplne nepodstatný. Prvé kolo po reštarte bola sranda. Podarilo sa mi dostať tuším na nejakú jedenástu pozíciu. V jednom momente sme išli dokonca štyria alebo piati vedľa seba. Proste nádherný súboj. Na suchu som sa dostal ešte pred Zdeňka Švancaru a bol som deviaty. Začalo pršať. Ihneď som prezul na WETY. Po pitstope som bol šiesty. Na mokrej trati to bolo nesmierne namáhavé. Bola potrebná maximálna koncentrácia, takže si už v podstate ani nepamätám čo sa dialo. Nejak som sa dostal na štvrté miesto. Neskôr po strategickej chybe Aďa Marečáka aj na tretie. Po tej kvalifikácii bola priebežná tretia pozícia veľký zázrak. Veľmi som sa tam chcel udržať, no mal som obuté INTERY a stopa bola už úplne suchá takže sa mi prehrievali zadné gumy a už som išiel ako na ľade. Aďo ma z prehľadom predbehol a ja som sa len tak tak doplazil na štvrtom mieste.

Mám podobné pocity ako po závode v Malajzii. Keby mi niekto pred závodom povedal, že budem štvrtý, tak to beriem všetkými desiatimi. Nebyť však chyby za VSC pravdepodobne by som bol vyššie. Do tímu pribudli ďalšie cenné body. Ideme ďalej so vztýčenými hlavami. V tejto sezóne som zatiaľ skončil buď tretí alebo štvrtý Budúci závod následuje v Mexiku. Neviem čo mám od seba očakávať, ale ak obsadím podobné priečky ako v doterajších závodoch, budem rád. Po Mexiku sú už len trate, ktoré mám nesmierne rád, výnimkou je Abu Dhabí, takže by to mohlo byť ešte o kúsok lepšie.

Již před pár týdny jsem bohužel zjistil, že nejde skloubit CF1L s mojí současnou prac.vytížeností. Klukům z Renaultu jsem se aspoň snažil pomáhat svými radami ohledně setu. Ale na nic víc bohužel již není čas.

Po víc než měsíci bez hraní jsem viděl na serveru Jiříka tak jsem si zase for fun zajel. Jirkovi musím poděkovat za set. Austin mám celkem rád a po 30 kolech jsem se dostal pod 1.33 což mě potěšilo. Závod večer jsem jet nechtěl, ale když jsem viděl počasí (který konečně mi udělalo radost) tak jsem si řekl, že déšť smazává rozdíl v treninku, protože na něm nikdo pořádně netrenuje díky nastavení…

Tak jsem si naplánoval tvrdou přípravu od 16h do závodu… no pc zrovna začal instalovat nový celkový Windows update… ten se naistaloval až v 1750h, pak jsem zjistil, že se smazaly drivery na volant a ten, že nefaká… než začal reagovat bylo 1815h. Takže zase nic. Navíc volant nefungoval jako před instalací a citlivost na pedálech byla out. Ale i přes to jsem si chtěl zajet na mokru a třeba pár klůku i bez treninku dát. No kvalda mi neseděl vůbec volant… neustále se mi blokovaly kola… zázrak, že jsem se dostal do Q2 a tam už jen trápení. Ale celkem mi to bylo fuk. Na startovní pozici výsledek závodu na mokru nezávisí. Nastavení na závod jsem hrdinně sháněl ve warmupu… Jen odbočka… Gratuluji Jirkovi a Andrejovi k Q časům… velmi pěkná rychlost. Na startu jsem si chtěl dát pozor… nejhorší je na mokré trati jet s rozbitým autem a tady v Austinu je T1 masakr vždy u nás v lize (bohužel jsem to kromě jedné vyjímky vždy odnesl já). No do T1 jsem přijel v perfektní pozici na útok na Top6, na Midech abych stačil v závodě trochu těm na Hardech. Po T1 když stojím v protisměru jsem věděl, že je konec nadějím. Difusor dostal takovou ránu, že zmizel pod autem a zavěšení kol byla v haji. No difusor je trošku důležitý pro stabilitu auta a na mokru… trošku víc ještě. Tak, ale chtěl jsem dojet, když jsem si tento závod vybral jako… Patrikovi nic nevyčítám, je mladej a prostě se snažil napravit nepovedený start. To se nám všem na začátku stávalo taky. Ještě se mi i omluvil, takže jsem rád za jeho přístup. Bohužel mi auto ještě k tomu zatáčelo doleva… no na rovince jsem zjstil, že topka na B3 je v haji… nižší než na B1 v normálu. Rozhodl jsem se pro boxy, kde jsem při brždění nepočítal s zatáčením auta doleva a bum nemám PKřídlo. No zbytek závodu na mokru děs. Jen jsem jezdil na setrvačnost. Plyn jsem nemohl přidat ani moc na rovince. Ale pořád to nějak stačilo na 7.místo což mě dost šokovalo. Jezdili okolo mě Maťo a Jaro Strišovský a další což nebylo vzhledem k vykonu auta nebylo tak špatné. Hlavně Maťo i když jsem byl ve vzduch pytli tak mi ujel což mě dohnalo k volaní na manželku: GP2 ENGiNE

Když přestalo pršet tak jsem ještě zjistil, že mi zamrzl GID… pořád ukazoval 50% déšť a hlavně, že je stopa pořád mokrá. No po pár kolech pořád mi to ukazovalo těch 50% ve stopě. Tak jsem si řekl, že už bude víc sucho a podle minulých sezon a tratí stopa usychala dost rychle. No asi ne v letošním roce… zkusil jsem midy… a bylo to jak na ledu a to už jsem nevydržel a rozstřelil to. Sice naprosto hnusné, ale tak nějak příkladné ukončení závodění zde na CF1L, myslím že jsem měl na incidenty hodně velkou smůlu a takove zakonceni velmi sedí.

No konečně jsem se dostal na konec. Kdo vydržel číst tyhle kecy až sem tak bych chtěl všem poděkovat za společné roky. Snažil jsem se pro ligu udělat vše co jsem zvládl a snad se mi to povedlo. Zažil jsem tu velmi pěkný časy i ty horší a dá se říct i hrozné, ale povedlo se udělat vše co jsem si určil když jsem nastoupil jako vedoucí. Ale nyní již radši svoje působení zde ukončím nez dopadnu jako predchudci a rozejdeme se ve zlem. Současný vedení má již nějaké zkušenosti a věřím ,že to vše zvládnou. Doufám. že se ještě dlouho budete bavit na CF1L. Petr P.

Palinho napsáno:

Již před pár týdny jsem bohužel zjistil, že nejde skloubit CF1L s mojí současnou prac.vytížeností. Klukům z Renaultu jsem se aspoň snažil pomáhat svými radami ohledně setu. Ale na nic víc bohužel již není čas. Po víc než měsíci bez hraní jsem viděl na serveru Jiříka tak jsem si zase for fun zajel. Jirkovi musím poděkovat za set. Austin mám celkem rád a po 30 kolech jsem se dostal pod 1.33 což mě potěšilo. Závod večer jsem jet nechtěl, ale když jsem viděl počasí (který konečně mi udělalo radost) tak jsem si řekl, že déšť smazává rozdíl v treninku, protože na něm nikdo pořádně netrenuje díky nastavení… Tak jsem si naplánoval tvrdou přípravu od 16h do závodu… no pc zrovna začal instalovat nový celkový Windows update… ten se naistaloval až v 1750h, pak jsem zjistil, že se smazaly drivery na volant a ten, že nefaká… než začal reagovat bylo 1815h. Takže zase nic. Navíc volant nefungoval jako před instalací a citlivost na pedálech byla out. Ale i přes to jsem si chtěl zajet na mokru a třeba pár klůku i bez treninku dát. No kvalda mi neseděl vůbec volant… neustále se mi blokovaly kola… zázrak, že jsem se dostal do Q2 a tam už jen trápení. Ale celkem mi to bylo fuk. Na startovní pozici výsledek závodu na mokru nezávisí. Nastavení na závod jsem hrdinně sháněl ve warmupu… Jen odbočka… Gratuluji Jirkovi a Andrejovi k Q časům… velmi pěkná rychlost. Na startu jsem si chtěl dát pozor… nejhorší je na mokré trati jet s rozbitým autem a tady v Austinu je T1 masakr vždy u nás v lize (bohužel jsem to kromě jedné vyjímky vždy odnesl já). No do T1 jsem přijel v perfektní pozici na útok na Top6, na Midech abych stačil v závodě trochu těm na Hardech. Po T1 když stojím v protisměru jsem věděl, že je konec nadějím. Difusor dostal takovou ránu, že zmizel pod autem a zavěšení kol byla v haji. No difusor je trošku důležitý pro stabilitu auta a na mokru… trošku víc ještě. Tak, ale chtěl jsem dojet, když jsem si tento závod vybral jako… Patrikovi nic nevyčítám, je mladej a prostě se snažil napravit nepovedený start. To se nám všem na začátku stávalo taky. Ještě se mi i omluvil, takže jsem rád za jeho přístup. Bohužel mi auto ještě k tomu zatáčelo doleva… no na rovince jsem zjstil, že topka na B3 je v haji… nižší než na B1 v normálu. Rozhodl jsem se pro boxy, kde jsem při brždění nepočítal s zatáčením auta doleva a bum nemám PKřídlo. No zbytek závodu na mokru děs. Jen jsem jezdil na setrvačnost. Plyn jsem nemohl přidat ani moc na rovince. Ale pořád to nějak stačilo na 7.místo což mě dost šokovalo. Jezdili okolo mě Maťo a Jaro Strišovský a další což nebylo vzhledem k vykonu auta nebylo tak špatné. Hlavně Maťo i když jsem byl ve vzduch pytli tak mi ujel což mě dohnalo k volaní na manželku: GP2 ENGiNE Když přestalo pršet tak jsem ještě zjistil, že mi zamrzl GID… pořád ukazoval 50% déšť a hlavně, že je stopa pořád mokrá. No po pár kolech pořád mi to ukazovalo těch 50% ve stopě. Tak jsem si řekl, že už bude víc sucho a podle minulých sezon a tratí stopa usychala dost rychle. No asi ne v letošním roce… zkusil jsem midy… a bylo to jak na ledu a to už jsem nevydržel a rozstřelil to. Sice naprosto hnusné, ale tak nějak příkladné ukončení závodění zde na CF1L, myslím že jsem měl na incidenty hodně velkou smůlu a takove zakonceni velmi sedí. No konečně jsem se dostal na konec. Kdo vydržel číst tyhle kecy až sem tak bych chtěl všem poděkovat za společné roky. Snažil jsem se pro ligu udělat vše co jsem zvládl a snad se mi to povedlo. Zažil jsem tu velmi pěkný časy i ty horší a dá se říct i hrozné, ale povedlo se udělat vše co jsem si určil když jsem nastoupil jako vedoucí. Ale nyní již radši svoje působení zde ukončím nez dopadnu jako predchudci a rozejdeme se ve zlem. Současný vedení má již nějaké zkušenosti a věřím ,že to vše zvládnou. Doufám. že se ještě dlouho budete bavit na CF1L. Petr P.

Petr ešte raz sa ospravedlňujem a ver, že po zistení že to boli tvoje posledné preteky ma to mrzí ešte viac. Ikona tejto ligy, ktorou bezpochýb si si nezaslúžila takúto nedôstojnú rozlúčku a hnevá ma to, že práve ja som ti ju pokazil :/ Každopádne ti patrí veľké ĎAKUJEM za tvoj prínos pre ligu, za hodiny strávené nad modom, ktorý sa ti podaril na 1ku, za každú radu, bol si to práve ty kto ma zaučil ako maršála keď som prišiel ako úplný nováčik do tejto ligy. Určite po tebe ostane veľká diera, no musíme tvoje rozhodnutie akceptovať. Prajem ti veľa šťastia v živote a verím že raz sa znova stretneme na trati. A ešte raz jedno veľké ĎAKUJEM

Force In The Air


Andrej Marečák - 3. miesto
Trať v Austine je jedna z tých mojích obľúbenejších, najmä prvý sektor som mal vždy rád. Paradoxne, práve v ňom som mal dlho rezervy, až pár dní pred závodom som sa naučil ako ho prejsť rýchlo. Tréning bol poctivý, tak ako je už u mňa túto sezónu zvykom.

S kvalifikáciou som po dlhej dobe spokojný, kolo v Q1 bolo vynikajúce, v Q2 trošku slabšie, ale stále jedno z mojich najrýchlejších. Škoda, že to nevyšlo na PP, zase tam bol Jirka o pár tisíciniek rýchlejší.

Všetko sa to vyvíjalo podobne ako v Singapure, takže som opäť veril, že po T1 budem prvý. Avšak na štarte som zaspal a dostali sa predomňa aj Jaro s Tomašom Vejrychom. S Tomášom som ešte ďalšie zákruty bojoval, ale potom prišla informácia o VSC, tak som ho radšej pustil pred seba, i keď som bol asi už pred ním. Do prvého stintu som nasadil konzervatívne hardy, aj keď midy by boli asi lepšie, nehovoriac o tom, že VSC ešte viac zvýhodnila midy. Po reštarte sa moja nevýhoda začala prejavovať, Jaro s Jirkom začali unikať a ja som si musel najprv poradiť s Tomašom Vejrychom. Jedno kolo sa mi to nedarilo, ale potom mi to vyšlo, avšak Tomáš sa ma držal a keď som na výjazde z jednej pomalej zákruty pretočil kolesá, bol tesne za mnou a ťukol do mňa. Samozrejme, bola to moja chyba, chcel by som sa mu za to ospravedlniť, ak mal poškodenie. Ja som mal červené zadné krídlo a išlo sa mi dosť zle, aj keď rýchlostne to nebolo až tak zlé, len ma to ťahalo do jednej strany. Aj z tohto dôvodu som sa musel brániť pred Jáchymom, kde sme teda obaja strácali. Nakoniec som sa rozhodol šetriť palivo a radšej sa voziť za ním.

Už ani neviem kedy začalo pršať a ja som dlho neváhal a zašiel som pre mokré pneumatiky. Týmto ťahom som sa síce priblížil k prvému miestu. Aj keď si myslím, že som mal na vode lepšiu rýchlosť, Jirka to mal takticky lepšie rozbehnuté, pretože mal možnosť lepšie reagovať na zmenu podmienok. Nehovoriac o tom, že aj trochu lepšie šetril gumy (možno preto som bol rýchlejší). Na druhej sade Wetov som sa trošku trápil, musel som isť s nimi s opotrebením až dosť nízko a veľa som stratil. Napriek tomu všetkému mi načasovanie prechodu na Intermediálky vyšlo asi najlepšie ako mohlo, v momente keď som vychádzal z boxov (na intermediálkach) prestalo pršať. Spočiatku to bolo dobré, ale tým ako stopa vysychala sa intermediálky správali veľmi čudne a hlavne sa dosť prehrievali. Po dvoch hodinách som to už nevydržal a musel som isť do boxov. Keďže som mal relatívne komfortný náskok na tretieho Jáchyma Švejnohu a stále ešte nie veľkú stratu na Jirku, rozhodol som sa zariskovať a obuť mäkké pneumatiky. Ideálna stopa bola už takmer suchá, tak prečo nie ...

Na suchých som sa však neskutočne trápil, suchá stopa bola na nerozoznanie od tej mokrej a preto stačilo naozaj málo a bol som v problémoch. Dve kolá som si na nich odkrúžil až som to nakoniec znova vzdal a musel prezuť späť na intermediálky. Medzičasom sa predomňa dostal aj Jáchym, aj Maťo Bruňanský. Mal som však výhodu čerstvých intermediálok, ktoré sa opotrebovali hrozne rýchlo, ale našťastie, stále som ich mal čerstvejšie ako súperi a preto som ich dosť výrazne sťahoval, niekedy aj 5 - 6 sekúnd na kolo. Maťa som takto predbehol, ale Jáchyma už bohužiaľ nie. Do cieľa som tak prišiel na síce peknom 3. mieste, ale nebol som s ním až taký spokojný.

Závod hodnotím dobre, bola to celkom zábava, horší je ten výsledok. Doplatil som tak trochu na svoju povahu, kedy som znova riskoval viac ako som mal. Ak by som bol konzervatívnejší, tak možno aj vyhrám, pretože Jirka mal tiež zopár krízoviek, ale ktovie, na keby sa nehrá. S druhým miestom by som bol spokojný, pretože Jirka bol predsalen v pretekovom tempe o niečo rýchlejší. Tretie miesto je tak trochu sklamanie, mrzí ma najmä to, že mi Jáchym znova o pár bodov ušiel, pričom som jeho náskok mohol stiahnuť.

Patrikovi preteky nevyšli, i keď ako som pozeral záznam, tak ma Patrik možno aj zachránil. Petr Palásek bol odomňa dosť blízko, ja som si ho vôbec nevšímal a trochu ho zatváral a keby ho Patrik nezostrelil, možno by sme kolidovali my dvaja.

Gratulujem Jirkovi k víťazstvu, aj napriek tomu, že sa nevyhol chybám ich spravil asi najmenej a bol aj rýchly. Jáchym išiel konzistentne, síce pomalšie, ale viac s rozumom a preto tiež zaslúžene na druhom mieste.

Patrik Rusiňák - 13. miesto
Na USA som sa netešil kedže tú trať zo srdca neznášam, no po tvrdom tréningu som mal patriť k najrýchlejším. V živote som neodjazdil 5 simulácií na jednu veľkú cenu, no teraz som bol vďaka úspechu v Malajzií správne namotivovaný. Setup sme mali asi najlepší, skúšal som sety aj iných jazdcov (niektorí o tom ani nevedia) ale najviac mi sedel môj po úprave od Patrika Novotného a neskôr aj Aďa. V simuláciách sme boli obaja neskutočne rýchli a nebyť toho dažďa, tak by skončili obe Force Indie dosť vysoko.

V Q1 som mal postup už takmer istý, no pred koncom som natankoval úplne máličko len na výjazd a jedno rýchle kolo a strelil som to na 3. miesto, pričom predomnou boli len Aďo a Jirka, čiže vyššie sa to snáď ani nedalo. V Q2 som skončil tiež celkom obstojne, myslím že pre mňa bolo to 6. miesto skoro ako PP, proste maximálna spokojnosť.

Pred pretekmi som sa cítil uvoľnene a bol som si takmer istý dobrým výsledkom. Studená sprcha prišla hneď na štarte, keď som sa odlepil otrasne a hneď sa predomňa dostali asi 3 autá. Snažil som sa natlačiť do T1, no trocha som zabudol, že som si kvôli tomu monzúnu znížil tlak v brzdách dosť výrazne a proste som to nedobrzdil a vpálil to priamo do Petra Paláska. Našťastie prišiel VSC a ja som mal poškodené len krídlo, tak som si ho vymenil a vrátil sa takmer na chvost, aj keď predomnou boli jazdci, o ktorých som si myslel že s nimi nebudem mať problém. Po reštarte som sa ocitol v súboji 5 aut, keď sme na rovinke bojovali a takmer šli vedľa seba 5ti : ja, Petr Kolář, Tomáš Pošefko, Martin Frajka a Martin Bruňanský. Ja s Maťom sme boli rýchlejší, čo som aj očakával a myslel som si že sa budeme spolu prebíjať hore (Maťo ja som vedel aké časy cca jazdíš keďže mám v kuse zapnutý LR :P a mali sme byť na tom podobne ) no to by som nesmel spraviť hlúpu chybu a napáliť to do bariéry. Tentokrát to už nezvládli zavesenia ani maximálka auta (pod 300 kmh na B3) a jediné svetielko na konci tunela bol ten dážď. Do boxov po Wety som prišiel ako prvý z jazdcov a týmto ťahom som získal 10 sekúnd na tých pred sebou. Začala sa stíhacia jazda, fakt som riskoval lebo som nemal čo stratiť a dosť som sa približoval. No svojim riskovaním som tie W strašne drel a tak som išiel o 1 stint na Wetoch viac ako jazdci predomnou, no aj tak som predbehol Martina Frajku. Potom prišlo rozhodnutie, ktoré ma pripravilo o slušné umiestnenie, ktoré bolo po hororovom prvom stinte takmer ako zo sna. Spomenul som si na tréningy s Tomášom v minulej sezóne keď sme len tak blbli na mokrej trati a vedel som, že keď je v stope 20-25% vody tak sa viem na suchých pneu celkom slušne držať. A kedže som videl že stopa schne pomerne rýchlo tak som ako prvý obul suché pneu, aj keď ma Maroš od toho odhováral (nabudúce budem svojho učiteľa poslúchať). Na trati totiž nebolo vidno osychajucú stopu a tak som dostal aquaplaning takmer v každej zákrute. Posledný klinec do rakvy bol ten, že sme sa s Aďom nejak nepochopili a on si kvôli mne obul softy, vďaka čomu prišiel o druhé miesto.

S výsledkom nemôžem byť spokojný, keby som sa vyvaroval chýb tak to mohlo byť kľudne aj 4-5.miesto. Ospravedlňujem sa Aďovi kvôli tým softom aj preto že som sklamal, Petrovi za to zostrelenie v T1 a Jirkovi za mierne blokovanie, nebol tam úmysel, len som nevedel že ideš do boxov tak som ti uhýbal naľavo a tým som ťa trocha zdržal. Gratulujem dopredu a teším sa na vás v Mexiku.