Kvalda jakože dobrá, závod uplně napiču prostěěě, obecně celej výkon týmu Lotus uplně na vyližprdel prostěěě dneska.

Kvalda se mi povedla tak jak jsem potřeboval, 1. místo.
Start závodu nebyl z mých lepších, ale 1. místo se mi podařilo udržet, během pár kol jsem si vybudoval 3 sekundový náskok, který jsem udržoval, v jednom z kol v poslední zatáčce jsem měl problém s podřazování a dostal se do smyku a dojel mě můj týmový kolega, který se během té doby probojoval za mě. Naštěstí se mi podařilo před něj rychle dostat a já mohl najet další náskok, což se mi podařilo, v 15 kole Michal zajel do boxů z 3. místa a já se snažil jet co nejdéle aspoň do 21 kola což se mi podařilo, vrátil jsem se na 3. místo za Michala, který se v tu dobu snažil mi ujet, ale já si ho držel na ztrátě cca 2 sekund, když zajel do boxů i můj týmový kolega a o cca 9 kol později i Michal dostal jsem se zpět na 1. místo, které jsem udržel až do konce a konečně vyhrál závod.

Z mého pohledu zhodnocení závodu, jsem rád, že náš tým Sauber získal double, jelikož Lukáš Droppan dojel na 2. místě címž jsme se dostali zpět do vedení v poháru konstruktérů. V pořadí jezdců mám jen teoretickou šanci na to stát se vícemistrem v letošní sezoně, ale samozřejmně se o to ještě pokusím.

S kvaldou jsem byl relativně spokojenej. Na tento závod jsem se na svůj standart vůbec nepřipravoval, neboť jsem se především věnoval přípravě nového módu. Přesto trošku škoda posledního sektoru, který mi nějak nešel, mohlo to být i výsledkově lepší, přestože ztráta na pole byla poměrně malá.

Protože jsem vsadil na velký přítlak, měl jsem obavy z prvních zatáček, abych neztratil pozice, protože na Hungaroringu je těžké předjíždět. Během startu jsem měl obavy z ulitého startu, ale pozici jsem udržel, což se dá u mne považovat za úspěch. Ale těsně za mnou byl nalepený Martin, který mě dokázal díky vyšší top speed ještě před prvním mezičasem předjet. Naštěstí zkoušel i útok na Sauber, díky kterému si v šikaně nemohl dobře najet a já jsem touto nabídkou nepohrdl, byť se manévr protáhnul ještě na další dvě zatáčky, kde jsme si to spolu pěkně bez kontaktu dávali. Pak jsem jel nějakou dobu za stejně rychlým Alešem a kousek za mnou se držel stále Martin. Aleš pak udělal velkou chybu při kterém si těžce poškodil vůz a já se díky tomu dostal na prozatimní pódium. Martin začal konečně malinko ztrácet , ale kluci od Sauberů jeli rychle, nicméně se zřejmě nevyhli nějakým menším chybám, takže jejich náskok dramaticky nenarůstal. Vědom si toho, že bych v případě jízdy na jeden pit dojížděl na plátně a za mnou se vytvořila velká mezera, rozhodl jsem se zkusit strategii dvou zatáček. Díky jízdě na čerstvých gumách jsem se po zajetí soupeřů do boxů na nějakou dobu dostal do vedení. Přestože Jirka měl po zastávce čerstvé gumy dařilo se mi ho malinko utrhnout, ale nebylo to nic co by mohlo jeho pozici ohrozit. Doufal jsem, že po mé druhé zastávce se v závěru projeví výhoda menšího opotřebení, ale rozdíl nebyl tak velký jak bych potřeboval, abych mohl pomýšlet na dojetí Sauberů. Zvláště v případě Jirky se ukazuje jeho největší zbraň a to je podstatně menší opotřebení gum. Přestože jsem přizpůsobil setup pro menší opotřebení a stejně tak jsem trochu gumy šetřil v nájezdu na cílovku, tak se v tomto ohledu nemůžu s Jirkou srovnávat. V ostatních sekcích jsem na to tlačil v kvalifikačním tempu a za celý závod jsem si vědom jen jedné asi půlsekundové chyby. Takže se svým výkonem musím být naprosto spokojen, přestože to zase na boj o vítězství nestačilo. Škoda jen, že kolega rozbil vůz, takže zřejmě jsme už přišli o možnost vítězství v pohárů týmů.

Tak já bych tu rád napravil fiasko s Alešovou tiskovkou a proto se pokusím napsat vlastní, aspoň trochu normální.

Bohužel jsem před závodem byl celý víkend mimo Prahu a neměl možnost o víkendu trénovat. Což se asi také projevilo na mém výsledku v kvalifikaci, kdy jsem se umístil až na 5. místě daleko za mým osobním maximem. Přesto jsem byl s pátým místem poměrně spokojený a začal jsem se těšit na závod.

V průběhu warmupu a přepnutí do závodu se mému stájovému kolegovi objevily technické potíže a byli jsme nuceni odložit strat. Nakonec se vše povedlo a po zahřívacím kole jsme byli připraveni do závodu.

Tím, ale začal jeden z těch horších závodů co si člověk do rámečku nedá. Na startu jsem si v nervozitě spletl světla a začal se naivně rozjídět na zelenou jak autškolák. Podařilo se mi naštěstí rychle zabrzdit, takže jsem penalizován nebyl, ale trochu jsem kvůli tomu zaspal strat a následně jsem se poroučel o dvě pozice zpět poté co jsem nestihnul v čas vypnout omezovač rychlosti. Plynulost hry nebyla uplně dobrá, stejně jako moje ávodní tempo a tím pádem jsem se propadl až za Jirku Mičku na osmé místo. Jirky jsem se poměrně dlouho držel a začal ho i postupně pomalu sjíždět. Avšak pak jsem udělal chybu při nájezdu do čtvrté zatáčky a tak tak jsem se vyhnul zdi. Ovšem při mém úhybném manévru jsem zkřížil cestu Petru Milevovi pro kterého tím závod skončil, což je mi velice líto. Do boxů jsem to naštěstí nějak doštípal, idykž jsem od všech soupěřů dostal kolo. Mechanici rychle vše opravili a já si v dalších kole jěště zajel odpykat trest za nehodu. V tu chvíli jsem byl jeden a půl kola za dalším soupeřem přede mnou. Tuto ztrátu se mi díky dvou zastávkové strategii podařilo stlačit na 8 vteřin na sedmého Láďu Voštu. Omlouvám se těm kteří mě měli o kolo a já je předjížděl, ale strategie a tempa byla odlišná a mně nezbývalo nic jiného.

Můj původní plán na jednu zastávku se rozpynul zhruba po 7mi kolech kdy mé pneumatiky byly za polovinou své životnosti a náseldný incident tuto strategii jenom potvrdil. Bohužel se tento závodní víkend Lotusu vůbec nepovedl a jenom díky odstoupení Vladka máme jěště šanci na třetí místo v PK. Doufám proto, že se Lotusu poslední závod vyvede a udržíme si pořadí v PJ a posuneme se v PK. Bude to alespoň pro mě velmi složité, protože se potýkám s velkou neplynulostí tratě v Austinu. Budu se proto snažit výkon maximalizovat a snad už v příští sezóně budu třeba mít nějaký noevý železo, abych ty podělaný FPS nemusel už vůbec řešit Takže naviděnou v Austinu.